Pouta (1969)

Mimo úvodní zatčení to začíná docela poklidně, byť zručně nasnímaná atmosféra kamenité a neúrodné krajiny, v níž se postavy pohybují, slibuje podstatně víc, vlastně něco skrytého pod tím vším, jelikož zobrazovaný prostor působí jako místo naprosto odtržené od zbytku světa. A ono se to samozřejmě naplní, byť to nikdy neztratí původní atmosféru a dění se nevyhrotí nad předem daný rámec - samozřejmě kromě poslední scény, ale u té se dá něco takového čekat. Celé to pak působivě a chytře zrcadlí turbulentní změny v chování jugoslávské společnosti 40. let, podle toho, jaké zrovna bylo dominantní vládní stanovisko nebo politická situace. Díky tomu je pak celý film značně napínavý v tom, pro koho si tajná policie na zdejší svatbu přišla, jelikož jsme v období další změny toho, kdo je škodný a kdo ne. Namísto toho, aby to bylo stěžejním tématem, je ale tahle dějová linka obstojně zapuštěna do veškerého dění, tudíž zapadá mezi vše, aniž by na úkor výsledného poselství vynikala dřív, než je nezbytně potřeba. Výstavba mi tak přišla opravdu solidní, byť mi z ní dojmy shazuje nemalý počet scén, které prostě zničehonic přijdou a jejich význam jaksi není vysvětlen. Možná opět jde o něco místního, ale i na krátké stopáži se toho "zvláštně navíc" nenašlo zrovna málo - nejvíc jsem to asi cítil u několikaminutové scény čistě ženské zábavy, kde se svlékají a zároveň i ne. Kvůli tomu poutavost atmosféry u mě chvílemi haprovala, ale celkově jsem pořád spíš spokojený a čtyři hvězdy tomu rád nechám. Jsem zvědavý, jak moc už tohle je ona pověstná černá vlna, nebo může být ještě černěji. Jo, a na závěr si ještě musím poznamenat, že mi konečně jednou sedl Papićův film... Slabé 4*

Pouta jsou snímek, který celkem drsně vyobrazuje vratkost života na balkáně krátce po konci 2. sv. války. Zachtělo se vám cizí ženy? Když jste ze strany, není problém, když tak obviníte manžela, že je diverzant. Celkem drsná kritika komoušů zatímco jsme u nás měli už rok zaparkované sovětské tanky, kromě toho ještě vypíchnu, že jsou ve filmu na svou dobu nebývale vyobrazené lesbické hrátky. Typický film reprezentující Jugoslávskou černou vlnu filmu(04.06.2024)

Dobře zkomponované a natočené filmové drama, matně připomínající český film (o 2 roky starší)O slavnosti a hostech. Mezi nimi bych však nehledal shody, spíše rozdíly, které ukazují, v čem se naše etnikum liší od chorvatského. Přísná kauzalita skutečně upomíná na antické drama (rivah*****), které je Chorvatům bližší již jejich zeměpisnou polohu - ovšem: Plitvická jezera jsou vhodnější pro desperáty, kdežto kamenitá Dalmatinská Zagora se hodí spíš pro partyzány.(25.08.2023)

Papičovy Pouta lze jistě srovnávat s některými díly československé nové vlny. Stejně jako ony jsou k praktikám komunistické diktatury velmi kritické. Reálie tohoto filmu jsou ale úplně jiné. Prostě jugoslávské, nebo možná lépe balkánské...(16.09.2024)

Každé další zhlédnutí potvrzuje kvality této tragedie, které má sílu té antické. (Potřetí)(31.07.2019)