Post Coitum (2004)

Vyskočilo mi to v nabídce ke shlédnutí a ač jsem věděl, že místní hodnocení drhne dno, šel jsem to přeci jen vyzkoušet. Proč si nedoplnit filmové vzdělání i z druhého konce kvalitativního žebříčku ale hlavně mám tento film v povědomí, neb se natáčel na Krupkově náměstí v době, kdy jsem tam studoval obchodního akademika. A když na začátku překonáte nutkavý pocit to vypnout a zapomenout, postupně vás zaujme setkávání zúčastněných postav a vy se zabavíte tím, že přemýšlíte, kdo má koho ještě fiknout, aby byly splněny všechny kombinace. Někdo tam někoho souloží prakticky pořád, takže se přes všechny ty prsa, zadky, předky (Langoš) dokopete ke konci, kdy už jen nevěřícně koukáte, cože se to vlastně děje za scény (houbař, nemocnice, zvon, ... ). Má to nějaké prapodivné digitální triky (výbuchy(?), průstřel), kterým vládne digitální spláchnutí záchodu (!). Takže  závěr - v černých číslech je to asi oprávněně, ale nemohu s jistotou říct, že se tomu musíte nutně vyhnout. Něco podobného zase jen tak neuvidíte.

Sedím na kokotovi a je mi dobre.. Franco Nero, jehož oči napovídaly, že mezi natáčecími dny poctivě kalil, mě přivedl k myšlence, jak tento filmový šlem s morálním poselstvím na úrovni teleshoppingu nepatrně pozvednout. Na konci by třikrát při Morriconeho L'Arena zazvonil na zvon a klaun Langmajer by kudrnáči Krajčovi prostřelil kvítko na klopě. Samozřejmě ejakulátem..

Hodně big old school... Pamatuji, že jsem na to koukal na "tajňáka" jako malej kluk. Protože tam na dětské léta bylo dostatek erotických scén ... :D v tu dobu jsem absolutně nebral zřetel na nějaký příběh. Když jsem uplnou náhodou o tenhle "skvost" nedávno zakopl, řekl jsem si a tak hele z nostalgie pojď... No neskutečná hovadina. Myslím so že ty erotické scénky v podání českých herců tady opravdu jsou to jediné z čeho těžit. A možná ještě jediný song hrající v celém dění "srdce mé, je kůň..." ... 25-30% ...

Šílenost za šíleností, jinak se tento film popsat nedá. Děj nedává smysl a neustále odbočuje ke zbytečnostem. Postavy nejsou zajímavé, všechny mají jednu definující charakteristiku, která většinou souvisí se sexem. Prezentace je otřesná, zaprvé není film vůbec hezky natočený a zadruhé je otřesně sestříhaný. Střihač musel být při práci sjetý na halucinogenech, protože něvěřím, že se na tohle někdo podíval a řekl: "jo, to vypadá dobře". Herecké výkony byly slabé, Lucie Vondráčková není dobrá herečka, Krajčo nebyl hrozný, ale taky mu to nešlo. Na druhou stranu Jiří Langmajer se mi v tomto filmu velmi líbil, konkrétně v jedné scéně, kde dal podle mě skvělý výkon. Hudba byla zbytečně melodramatická a nikdy se nehodila, místy zněla jako soundtrack k filmu "The Room".1/10

Stalo se to dnes ráno. Čistím si takhle zuby před zrcadlem a najednou slyším hlas - Dnes se to stane. Ale já ještě asi nechci namítl jsem, nejsem asi ještě připraven !  Hlas však pokračoval - ,,Ne, bude to dnes! Jsi už velký, máš už něco za sebou a viděl jsi už ledacos. Teď je ta chvíle !"  Přesto jsem si ještě udělal vejce se slaninou a vypil šálek dobré kávy, než jsem si Post Coitum pustil. Samozřejmě jsem lecos tušil, ale přesto mi něco v hlavě říkalo - je to Jakubisko, ten by nic debilního nenatočil. To ostatní to nepochopili, ale ty jsi třeba jiný! Nu co k tomu dodat. Je to vlastně post coitální vyprávění, protože mezi velkým množství souloží systém každý s každým se v těch krátkých momentech kdy se ustaluje dýchání, muži zapalují cigára a ženy navlékají podprsenky (což se děje vyjímečně, protože většinu souloží herci provádí oblečení) Jakubisko snaží ukázat snahu o hledání lásky a toho pravého protějšku. To vše v pozlátku devadesátých let, kdy snaha ukázat tehdejší přepych dnes působí děsně srandovně a kýčovitěě ať už jsou to interiéry, jejich vybavení nebo samotná hudba. O módě ani nemluvím, skutečnou peckou byla tehdejší móda obřích podrážek :-). Jako když dnes koukáte na nějakou serebritu na fotce z těch časů a má na sobě červené sáčko! :-).  Škodováci nám ve filmu předvedli novou Oktávku a po nápojích Erektus se tak trochu slehla zem, protože je zadupaly energeťáky typu  Červený Bull co dává křídla. V podstatě to byl film pro svojí dobu avšak natolik špatný, že ani tehdy neuspěl. Pro Franca Nera byla účast vyloženě průserem a netuším co jej přimělo se v tom omáznout. A kdyby snad měl i tak někdo pochyby o kvalitě snímku, je tu ještě jakási filmová obdoba lakmusového papírku - Lucka Vondráčková. Ta hraje jen v opravdu špatných věcech a zde hraje samozřejmě také. Nerad užívám ostřejších výrazů, ale tohle byla opravdu píčovina! ODPAD