Ponorka U 864 (2006)

Udalosť stretu U-864 a HMS Venturer je v námornom prostredí významná sama o sebe. V priebehu 2. sv. (a 1. sv.) vojny boli potopené desiatky ponoriek nepriateľskými ponorkami. Vždy to bol ale hladinový útok. Až do tohto incidentu, kedy prvýkrát bola zničená ponorená ponorka inou ponorkou (a oficiálne zatiaľ jediný, pokiaľ teda nechceme ísť do konšpiračných vôd éry nukleárnych ponoriek). Skutočnosť, že U-864 viezla cenný náklad pre Japonsko (nič príliš nezvyčajné, odohralo sa viacero podobných plavieb) už len dofarbuje pozoruhodnosť celej udalosti. Dokument to neopomína, ale sústreďuje sa hlavne na stret oboch plavidiel. Celkovo sa mi štruktúra filmu páčila a vykreslenie priebehu útoku Venturer je v rámci možností dokumentu dobré.

Dokument, ktorý môžeme zaradiť k tým lepším a pútavejším. Treba uznať Nemcom jedno. Že dokázali vybudovať úžasné zbrane, ponorky, tanky a iné, ktoré dodnes nepoznajú konkurenciu.Tento dokument ubehne ako voda, nie je príliš zdĺhavý, ale hodnotím priemerne hlavne preto, že tam veľmi ani nemajú čo púšťať zo skutočných záberov. Ono sa veľmi (vôbec) netočili ponorky pod vodou v akcií v 40.rokoch minulého storočia.Takže sa väčšinou dívame na staré tváre ktoré spomínajú na ich krásnu dobu nacionalizmu, respektíve sa dívame na cgi ponorky a to nie v najlepšom grafickom prevedení. Každopádne ak ste milovníkmi nemeckej histórie, rozhodne si tento dokument nenechajte ujsť.

Dokument v ktorom majú dramatické rekonštrukcie svoj priestor, ale úplne mi chýbali informácie o náklade a osobách, ktoré boli v rámci prísne tajnej operácie Caesar na palube ponorky. Briti disponujú archívnymi dokumentami z tejto operácie. Na palube nemeckej ponorky U-864 boli Rolf von Chlingensperg a Riclef Schomerus (technici Messerschmittu), Tadao Yamoto (japonský expert na akustická torpéda) a Toshio Nakai (japonský odborník na palivo). Príbeh filmu má svoje skutočné pozadie v udalosti, kedy dňa 9. februára 1945 bola nemecká ponorka U 864 potopená v severnom Atlantiku britskou ponorkou HMS Venturer. Korvetný kapitán U- 864 Ralf Reimar Wolfram mal náklad previesť do Japonska. Náklad tvorili technické dokumentácie, výkresy a diely na techniku, ktorá mala pomôcť Japonsku obrátiť stav vo vojne s USA. Išlo o ME 163 (bezchvostové lietadlo na raketový pohon), ME 262 (stihacie lietadlo s prúdovým motorom), lietadlo Junkers, motor BMW – Bramo 323, motor Walter (lietadlo Messerschmitt), motor MB 511 (motorové člny), ponorka Caproni (miniponorky typu CA a CB), MG 151/20 letecký kanón (výzbroj Messerschmittu), palivové čerpadlo DCN - 64A, lietadlo Campini (CC.2.1 prvé prúdové lietadlo na svete), kompresor a spaľovacia turbína Isotta-RFraschini, letecký fotoaparát Officine Galileo, radar Siemens, radar Freya (systém včasného varovania), bojová loď Bismarck, ponorka typu Satsuki, plány na výrobu rozvádzačov, dokumentácia k produktom firiem Biolinder, Zeiss a Kreisel- Geräte a nakoniec 1857 nádob s ortuťou (60t). Tento vzácny materiál doprevádzalo 73 mužov. Lenže pre Britov bola táto ponorka veľmi nebezpečná a tak vyslali na U 864 najmodernejšiu ponorku Kráľovského námorníctva, Venturer. Vypálila po nemeckej ponorke 4 torpéda a zasiahla svoj cieľ jedným torpédom, spôsobom, ktorý doposiaľ v histórii ponorkových vojen nikto nedokázal. Zasiahla svoj cieľ, ktorý plával pod vodou a to sa doposiaľ nikomu nepodarilo. Vrak ponorky leží rozlomený na dve polovice v hĺbke 175 m 2 námorné míle na západ od ostrova Fedje (Nórsko).

Zajímavý dokument (o čem pojednává se lze tady všude lehce dočíst). Těch pár motorů pro Me262 by asi válku těžko zvrátilo i v případě doručení...Mně osobně lehce vadil ten smířlivý tón - snad daný velkým odstupem času ohledně ,,ubohých německých námořníků z ponorky " . Ano, chápu pocity vzpomínajícícho důstojníka britské ponorky Venturer, která U 864 dostala. Zde je empatie pochopitelná. Jen námořník na ponorce si během bojového nasazení dokáže představit, co to asi je když to ponorka schytá hlubinou pumou od šmejdících torpédoborců či dokonce od jiné ponorky torpédem jako v tomto případě. Je nutno si však uvědomit, že po tom co Hitler vyhlásil totální válku, měli velitelé ponorek po úspěšném torpédování nepřátelské lodi se vynořit a přeživší postřílet z palubních či ručních zbraní. Idea Adolfa byla jasná. Pro rozpumpovanou americkou válečnou mašinérii nebyl až takový problém vyrobit v celkem krátké době loď, ale školení kvalifikovaných osádek nešlo tak lehce a stálo čas... Jsou doloženy desítky případů, kdy se tímto velitelé německých ponorek rádi řídili. Německo zkrátka bylo agresor a vyprovokovalo válku, celá armáda včetně kriegsmarine páchala zvěrstva, vraždila a mrzačila. Tečka. Venturer byl na té správné straně a udělal co měl. To jen k těm ubohým námořníkům z U 864. Jinak dokument včetně animací byl zpracován solidně i hrané pasáže až na zvuk... Ačkoliv se ponorky stíhaly, při hraných sekvencích je na palubách ponorek hrobové ticho... Źádné šelesty elektromotorů... A v obou ponorkách byla tma jak v pr.. V britské dokonce byla jakási mlha... Škoda, jinak by to bylo na 4 torpéda.

Mno oproti klasickému dokumentu tu bylo takové to zosobnění příběhu, myslím že to moc neprospělo věci, služba na ponorkách byla prestižní záležitost a povětšinou posádky tvořili dobrovolníci s vírou v rychlý karierní a společenský postup, úmrtnost byla vysoká, psychická a fyziká zátěž obrovská. Oceňuji záběry ze skutečné ponorky a nebo věrné "kulisy" je vidět že se na dokumentu podíleli veteráni. Obsahovou stránkou je na tom hůř, jsou tam použity ilustrační záběry které nemají s danou situací nic společného, ale to jsou detaily. Takovýchto vraků jsou určitě desítky a vemu li v potaz i nehody z období Studené války nachází se pod hladinou oceánu určitě větší nebezpečí než rtuť.