Restrepo (2010)

Včerejší (respektive dvacetileté) fiasko v Afghánistánu mě dokopalo k projekci. Velkou devizou je bezprostřední dojem a luxusní přístup do válečné akce. Zatímco jednotka mladých američanů postupuje přes kamenné skalní vesnice, buduje a drží základnu, domlouvá se s pastevci a pátrá kdo a kde je Talibán, hezky na vás padne absurdita celé zápaďácké operace - zavést nějakou stabilitu a pořádek do tak zeměpisně drsný, kmenově roztříštěný a nesmyslně ohraničený země. (x)

K tomuhle jsem se dostal pár ler po přečtění knihy "Válka - Jeden rok války v Afghánistánu", která pojednává o tom stejném roku s jednotkou v údolí Korengal, z toho stejného pohledu. Po tom, jak jsem se sžil s příběhy vojáků popsanými v knize bylo fajn vidět, jak doopravdy vypadají. Naprosto mě zarazilo, že téměř všichni ti drsní chlapi, co prošli neskutečným množství přestřelek, byli vlastně kluci kolem 20 let. Oproti knize mám ale pocit, že film vůbec nedokázal tak dobře vylíčit to, co se v jednotce skutečně děje, co si kdo řeší a jak. Velký respekt všem, co tam byli.

Tys tam nebyl to bylo peklo chlape, vůbec nevíš! Po zhlédnutí nebudete vědět ani nadále. Zastřelím půlku vesnice, zatímco druhou zdemoluji....ALE pak vám postavím cestu a dám fazole. Chci jen trochu vděku! Další věc je, že vidíte jakési pokusy o rozhovory s "veterány"...neřeknou vám nic nového,není to ani dobře sestříhané. POV kamera na houpačce, rozhovor s týpkem "Kéž bych ho mohl vidět zbízka,se rozprskl"), rozhovor s lokální komunitou bez dětí,žen nebo zvířat (každý po jednom záběru aby se neřeklo, že to tam není), pak se blíží konec, divák očekává pointu, ponaučení, cokoliv... dostane hysterii vojáka a po přeletu vrtulníku, který se dokola recykluje je konec. Jako fakt?

Restrepo dokáže velmi barvitě zobrazit pocity a činy hrstky vojáků, kteří si prošli intenzivním bojem. Jsou zahrnuty všechny aspekty jejich pobytu v Afganistánu. Jako dokument ale nepůsobí dobře. Na to je až příliš zkratkovitý, chaotický a roztříštěný. Je ale zajímavé vidět vojáky a jejich reakce během a bezprostředně po akci. Kvůli tomu se vyplatí na Restrepo podívat.

Americká demokratická vlna v čele s náctiletými kluky, stejně jako ve Vietnamu, Korei, Indočíně bojují za klid a mír nás ostatních. Ideál země, kterou chtějí šířit tam, kde lidskost a práva člověka ztratila dávno svojí váhu, nebo se tam nikdy nevyskytovala. Obyčejní kluci, kteří by za sebe položili život, brání demokratické standardy kdekoliv na světě, položíme- li si otázku: "Kde začíná naše bezpečí". Bezpečí nás, kteří nechceme násilí a válku, a jsou to místa právě jako údolí Korangal, Vietnam a jiná místa, kde se bojuje za práva a člověka. Skvělý snímek, reálný a strhující právě svojí pravdou.