Parranda (1977)

Říkám na úvod zcela otevřeně - zřejmě o nic nepřijdete, když vásParranda(1977) mine, filmařsky není příliš zajímavá, rozhodně by dávalo smysl, kdybych tento film tzv. vymlčel (zvlášť když nekomentuji daleko podnětnější snímky), ale nakonec mi to nedá,Parrandaje totiž ideálním filmem k ilustraci rozdílu meziexcesivnímastrukturálnímnásilím (přestože to pro film není zásadní téma, adekvátnější by bylo ho číst existenciálně, jako studii sestupu trojice mužů do spirály alkoholu, násilí a sebedestrukce, zasazený do prostředí periferní, chudé společnosti). Asi se shodneme, že trojice hlavních "hrdinů" nepatří zrovna k lidem, které bychom si svobodně vybrali za kamarády, jít s nimi flámovat by se později ukázalo jako sakra špatný nápad, to však nic nemění na tom, že jejichpřečinyproti morálce a právu jsou jiného řádu, nežpřečinyosob, které potkávají cestou. Jsou toexcesy, jednorázové vybití energie, jež je důsledkem materiální bídy "hrdinů". Oproti tomu násilí "prince" a "soudce" se ukazuje být součástísystému(resp. moc, jejímž jsou vykonavateli, je s to následky jejich zločinů zahladit), tudíž se ukazuje být mnohonásobně horším; možná i proto může divák v závěru vůči trojici "poutníků" pocítit lehké sympatie, nebo alespoň elementární porozumění (jedna z teorií, které se snaží vysvětlit, proč divák sympatizuje s filmovými a seriálovými antihrdiny, říká, že je to proto, že ostatní postavy jsou na tom s morálkou ještě hůř než hlavní antihrdina). Je to podobné, jako když si vedle sebe přečtete, že recidivista dostal za krádež 5 housek v nouzovém stavu (covid) trest1,5 roku vězení(a co na tom, že mu byl trest pozdějisnížen?) a že Jana Nagyová dostala za dotační podvod (což jeeo ipsorovněž krádež, zde konkrétně krádež 50 milionů Kč)tříletou podmínku. Díky za tipWillymu Kufaltovi! 60 %

Ten flám se jim opravdu dost zvrtnul... Jen si říkám, co jsem z toho měl mít, protože hlavní postavy mi byly většinu času nesympatické, moc jsem nechápal to nesourodé střídání tragédie a komedie a ani moc nechápu, co to vlastně chtělo sledovat. Protože se to celé odehrává ve zvláštní společnosti fungující na jakýsi volnoběh, díky kterému se nikdy nedá přesně odhadnout, co se stane, ale zároveň se těžko v takovém prostředí a postavách v něm žijící vyznává. Tudíž celá ta ožralecká odysea by vlastně ani nemusela být nasáknutá chlastem, protože v takhle nahodile se řídícím světě na to ani není potřeba. Zajímavě se zde střídá dominantní atmosféra, ta neodhadnutelnost taky dodává na aspoň nějaké poutavosti atmosféry, ale celkově to šlo až moc mimo mě, abych nad tím vůbec chtěl víc přemýšlet. Ani pro třetí hvězdu jaksi žel nevidím smysl, ačkoli jsem se hodně snažil najít... Lepší 2*

Velmi zvláštně uchvacující film. Sledovat tři opilecké pobudy a jejich epizodní trampoty se na první pohled nezdá nic moc. AleParrandak tomu oplývá snovou atmosférou, magicky působícími výjevy a roztodivnou směsicí grotesky a tíživého dramatu. Zkušenost se Suárezem už jsemměla i tento film nelze jen tak zaškatulkovat. Avšak po projekci mi zůstal pár dní v hlavě a na rozdíl odDitiramba, který jsem hodnotil mezi, tady tu čtvrtou hvězdu přiznávám.

Veškeré naděje lepšího života jsou brzy pošlapány špatným rozhodnutím a nastoupením cesty k výslechu. Nechat se jednoduše přesvědčit podobnými individui je dost nepochopitelné, myšlenka práce byla pravděpodobně jen chvilkovým záchvěvem. Místo ní přichází opilecká odysea, ve které trojice přátel(?) těm, kteří mají tu smůlu a potkají je, někdy svým způsobem pomůže, aby podstatně častěji ničila, to doslova, celé životy. Cesta za trestem lemována občasnou poetikou, krásnými záběry, jakoby záblesky pozitiva, které je okamžitě pošlapáno. Výborná kamera, několik zajímavých surrealistických scén a spousta postav, o nichž se neví vůbec nic. Což je škoda především u těch vedlejších, nicméně se to děje tady a teď, není čas na přiblížení. Velmi intenzivní zážitek.

K nikomu z té party opilců a flákačů jsem si sympatie vytvořit nedokázala, spíš mě sem tam zaujaly situace a prostředí, do kterých se při svém poflakování dostávali. Uvítala bych nějaký hlubší pohled na některé postavy, které třem kámošům během flámu přišly do cesty, myslím tím třeba ty dívky, jednu s mentálním, druhou zřejmě s nějakým zdravotním handicapem.  Ale asi to byl režisérův záměr, vidět vše očima třech hlavních protagonistů, jakékoliv emoce, které nezasahovaly přímo je samotné, nechat jen sklouznout po povrchu.