Neděle ve Ville d'Avray (1962)

Nejdřív mě napadá přesmyčka (nebo se tomu říká jinak?): ECUTE - COUTEAU; poslouchej - nůž. Ano tak je to všechno vyhrocené, všude samý hrot. A voda, jako skutečný živel, která svými kruhy váže a svou beztvarostí naplňuje sny. A Cybèle není Kybelé (lat. Cybele) ale "Si Belle" - Kráska, která sdělila a posléze pozbyla své jméno. Pozn.: Málokdy se mi stává, že mě zaujmout samotní herci (jako zde), přestože si jejich občanská jména nezapamatuji, vlastně jsem je jen letmo četl v titulcích.

Krásny poetický príbeh havarovaného pilota, ktorý stratil pamať a malého dievčatka, ktoré opustila rodina je plný jemnosti, nehy a snahy o priblíženie sa k ľudskej bytosti ako takej. Či už je to vzťah pilota k dievčatku alebo k mladej sestričke, s ktorou žije, ide ozaj o citlivý pohľad do ich ich vnútra. Krásny film.

Snímek má bezesporu depresivní atmosféru a zajímavou kameru, chybělo mně však výraznější hudební podbarvení příběhu. Rovněž vztah Pierra a Francoise nedoznal takové hloubky, jakou bych v námětu očekávala, spíš se pomalu a jistě zvrhával v nenormální posedlost dospělého muže dvanáctiletou dívkou, která v něm zcela přirozeně, kromě náhrady za otce, hledala i svůj dívčí idol a konec filmu mně přišel zmatený a rozpačitý. Naopak za zmínku stojí herecký výkon dětské představitelky, absolutně přirozené chování předčasně dospělého dítěte.

Osudové setkání malé holčičky a bývalého válečného letce v černobílém francouzském filmu. Vztah dvou až chorobně citlivých jedinců, kteří jsou navzdory běžnému okolí, svému předurčení a vlastní nemoci k sobě přitahování. Holčička je přemoudřelá , plná otázek, letec zase vtahován do vztahu, kradmého a nevysloveného, s kterým si neví rady. Skrytost vtahu a jeho vývoj má stálé napětí, které pomalu nabírá na síle až k tragickému konci. Silný příběh o lásce, potřebě druhých a podivnostech vztahů. Čistě a jemně natočený film bez zbytečných efektů – a tak trochu nepochopitelný.

Oscarový snímeček, který se nám snaží pořádně zahrát na city. Chlápek, který ztratil pamět, dvanáctiletá holčina, kterou nikdo nechce - a oni se spolu každou neděli schází a dělají si hezké odpoledne. Pomalu se vyvíjející a neskutečně citový vztah začíná narůstat do obrovských rozměrů - "vezmeme se" ;) Z čeho jsem byl na větvi, tak to bylo to, že to celé hraničilo tak trochu - opravdu trošičku - s pedofilstvým. Asi si říkáte, že jsem to vůbec nepochopil, o čem to vlastně celé bylo, ale každému to přišlo jinak - a mi právě takhle. Neříkám, že je to nějaká reklama na děti, ale těch pár záběrů bylo prostě "takových", že jsem opravdu netušil, jestli autor nebyl na momentík trošku mimo. Ale za těmi dialogy však bylo rozhodně více, než jen nějaké žvásty o dětičkách (se omlouvám, jestli jsem ti někoho urazil). No.. každopádně pochválit se musí rozhodně kamera, která byla přímo geniální - se jen tak nevidí - a rozhodně by to nemělo výrazný citový dopad, pokud by byli špatní herci - naštěstí tady byli skvělí, i dvanáctiletá holčina mě velmi překvapila, jak to skvěle uhrála. Hodně poetický a pomalu jdoucí snímek o vztahu dvou různých lidí hrající na city.... 7/10