Na rozchodnou (2008)

Kdyby dali ty peníze na dokument a v něm byli reálné příběhy lidí, tak to by bylo správné, ale tohle je o ničem, zbytečné, neb proč se koukat na ohrané tváře, na nudné zpracování, a celé to stojí víc, než dokument, který by byl hodnotnější. navíc je to nepřesvědčivé, jako by se ti herci stále pokoušeli přesvědčit sami sebe, že jsou herci, že hrát umí, a koho to má zajímat? Jen slepce.

Film až nechutne dopláca na žalostne priemerné televízne spracovanie, zápletka filmu - židovská otázka - neprináša tiež žiadne prevratné myšlienky. Dialógy, napätia a zdramatizovanie sú s výnimkou posledných pätnástich minút na zaplakanie. Prekvapením boli herci, okrem mladého predstaviteľa Pavla, ktorého rola mi trhala nervy nielen herecky, ale aj scenáristicky.40%.

Všechny zápory televizních inscenací k vidění během jedné hodiny.Nosné téma slušně napsané (více by mu slušel celovečerní film), ale to zpracování. Hrozný dětský herecký výkon, napulírované "divadelní" kulisy včetně exteriérů, prázdná symbolika kamery a rozpačitá režie. Takhle jste si to představoval, pane Uhde?

Naprosto otřesný vizuál (doufal jsem, že když už takový BrainStorm vypadá jako film, tak že to potká i ostatní nedělní TV filmy), který je horší, než kdejaká dvadet roků stará televizní inscenace; mladému Pavlovi jsem to ani na vteřinu nevěřil, ať udělal nebo řekl cokoliv; a téma, které by si zasloužilo plnohodnotný celovečerák s rozhodně zajímavějším scénářem; celé to působilo tak nějak prvoplánovaně a okatě; vrazení "políčku" obchodníkovi vypadalo, jako by to točil nějaký amatér a úder do břicha při "prvomájové průvodu" si nejspíš někdo vypůjčil z Pianisty.

Smutný příběh o hrdinství, zbabělosti, vlezdoprdelkovství odvyprávěný starcem, který vzpomíná na svá dětská léta. Milan Uhde ve scénáři zachytil nejen antisemitismus za války a poválečný odsun Němců (Čechoněmců - paní Czerné), ale židovskou anekdotou naznačil i rok 1968. Co všechno se dá vměstnat do 60 minut.