Martin a devět bláznů (1966)

Kdysi užitečné historické podzemní chodby se v moderní době proměňují spíše v přítěž. Zapomenuté, neudržované a opředené tajemstvím, které láká i odrazuje zároveň. Právě tento motiv se stává základem příběhu inspirovaného skutečnou událostí, citlivě převedeného do podoby dětské detektivky, jež se obejde bez okatého moralizování a spoléhá na přirozenou hravost i napětí. Scénář zkušeného Oty Hofmana stojí na pevných základech, které oživují jemný humor i schopnost přesně vystihnout dětské uvažování. Tempo je záměrně klidnější, aby mladší publikum mohlo děj snadno uchopit. I kvůli tomu se dětské postavy dostávají výrazněji do popředí. Dospělí zde fungují spíše jako nahrávači, což jen podtrhuje jasné žánrové ukotvení. Silnou stránkou snímku je i vizuální styl, který s citem zachycuje atmosféru Malé Strany, čímž je z dnešního pohledu vytvořena působivá vzpomínka na Prahu šedesátých let. Přestože děj zůstává místy předvídatelný a lehce schématický, v rámci dětského detektivního žánru si i dnes zachovává svou funkčnost i kouzlo.

Část filmu z podzemí je hodně tmavá, ale napětí má. Každopádně slušný scénář a především dobré dialogy, režie i nápaditá, a také využité příležitosti pro jinak spíše herce malých rolí Hrubého, Effu, Líra a  dobrého Hlinomaze. Ne úplně mi vždy seděla použitá hudba. Bonus, že při dnešním shlédnutí to má kouzlo i retra, co se kdysi nabízelo v hračkárně a co v jiných obchodech.

Milan Vosmík je v tvorbě pro děti a mládež nadčasový pojem a tento film to jen potvrzuje. Všednodennost direktivního socialismu byla šedě korektní alespoň na první pohled. Věci fungovaly i když často všelijak. Mládežnická kriminalita mohla být vnímána a i byla jako jev spíše okrajový. Dobře je zachycen i rozdíl mezi místní a ústřední Veřejnou bezpečností. Pohled na děti účastné na vyšetřování je brilantní. Ota Hofman i Milan Vošmík jsou dodneška jen obtížně srovnatelní svou nápaditostí a věcnou (faktovou) přesností.

Ten černobílý vizuál v kombinaci s prostředím znojemského podzemí dodává této "dětské detektivce" s jinak slabým příběhem na docela tajemné atmosféře. V samotném závěru dojde i na trocha toho napětí. Detektiv Martin má co dělat, aby se vypořádal s "bandou" náctiletých výrostků. Ještě, že se v tu chvíli může spolehnout na pomoc místních vyhlášených "sígrů" ("Exner, Mandlík a ten od L...Kučera" :D). Dnešní divák se zas může "spolehnout" na to, že Jan Kraus byl už jako malý kluk pěkná "firma" :D

Zoufalá televizní nuda, která stojí na hloupé zápletce, vystavěna je z prázdných scén, ve kterých buď herci zoufale zápasí s hloupým scénářem nebo dlouze bloudí tunely, kde se nic neděje a nic není vidět, to vše zakončeno nechtěně komicky ochotnickou rvačkou. Zaujmou tak jen exteriéry nabízející možnost pohledu na staré Znojmo.