Sicilián (1987)

Námět podle knihy Maria Puza svádí k očekávání dalšího „Kmotra“, jehož je také autorem, ale to by byla mylná naděje. Film se sice snaží navázat na podobnou atmosféru, avšak výsledkem je spíše rozpačitý a nevyvážený pokus o sicilské drama bez skutečné hloubky a přesvědčivosti. Produkci od počátku provázely potíže, a to především vleklé spory o autorská práva se studiem Paramount, které si vynutily odstranění všech zmínek o rodině Corleone. Právě tím však film přišel o nejživější části Puzaova románu, čímž ztratil základní dramatickou sílu. Další ranou byla volba hlavního představitele. Francouzský herec Christopher Lambert se v roli legendárního sicilského hrdiny Salvatora Giuliana míjí s podstatou postavy. Jeho výkon postrádá vnitřní napětí, charismatickou jiskru i autentickou drsnost, kterou by takový muž měl vyzařovat. Lambertův Giuliano působí spíše unaveně než odhodlaně, což film sráží do průměru. Zmatek panuje i v samotné struktuře filmového díla. Původní stopáž dvou a půl hodin byla tedy nuceně zkrácena o tři čtvrtě hodiny, aby se později opět prodloužila v takzvané režisérské verzi. Tento chaotický zásah měl napravit reputaci filmu, ale výsledek zůstal mdlý. Ani rozšířená verze nedokázala dodat příběhu potřebné napětí a emocionální tah. Ve srovnání s klasickým snímkem „Kmotr“ (1972) působí tento filmový počin jako jeho bledý odraz. Bez síly, bez rytmu, bez duše. Pokusy o dramatizaci se objevují, ale rychle mizí v bezradné režii a neujasněném tempu. Celkově jde o zklamání, které se snaží napodobit legendu, ale končí jako její slabý stín. Paradoxně tak mnohem větší úctu k postavě i prostředí prokazuje starší film „Salvatore Giuliano“ (1961), jenž i po letech působí věrohodněji a umělecky celistvěji. Pro Sicílii i pro Puzovy čtenáře je tento novější pokus spíše promarněnou příležitostí než poctou.

Sicilián byl zoufalý snad v každém možném ohledu. Děj se motá kolem bandity, který v poválečné Sicílii utíká do hor aby bojoval za chudé a jejich půdu... ale nic z toho ve filmu neuvidíte. Žádná pomoc lidem, jen pár únosů, poprav a frajeřinek. Situaci, postavy a jejich jednání jsem vůbec nepochopil - hrdina bojuje pro půdu pro lidi, ale je proti komunistům co chtějí totéž, dokonce do nich nechá střílet. Je jedna ruka s mafiánem, který jde na ruku zkorpumpovaným politikům a církvi. Vše vrcholí sérií bizarních zrad ve finále. K tomu spousta politikaření, romantiky, žvanění a na ploše 2,5 hodin tak nepředstavitelná nuda, že jsem u toho třikrát usnul. Lambert byl můj oblíbený béčkový herec v 80-90. letech, ale na to utáhnout podobný film nemá, s realitou to taky moc společného nemá... tak co pochválit? Snad pěknou kameru ale to je málo.

Zmrzačená verze, z níž Cimino kvůli sporům se studiem o délku filmu schválně vystřihl akční scény, je tak sotva na tři hvězdičky, režisérská verze na silné čtyři. Že se snímek zcela vyhnul zmínkám o rodině Corleonových, je jedině dobře, protože funguje i bez návaznosti na slavnou mafiánskou ságu. Jediné, co mě rušilo, byl anglický dabing dvou hlavních ženských postav. Mimochodem, k těm nářkům, že to měl raději režírovat Coppola: Cimino byl stejně talentovaný tvůrce jako Coppola, ale tam, kde Coppola riskoval s Apokalypsou a po všech stránkách uspěl, Cimino s Nebeskou bránou (doceněnou až o léta později jako mistrovské dílo) ve své době shořel jako papírový čert.

Literární předloha Sicilana od Maria Puza je dějovým předchůdcem slavného Puzova Kmotra (odehrává se během sicilského exilu Michaela Corleoneho poté, co zastřelil v USA policistu). Ve filmu jsou ale všechny zmínky o Corleonech i samotná postava Michaela vypuštěny. Trochu mu to možná ubírá na divácké přitažlivosti. Ale celkově kvality Copollových opusů nedosahuje, takže možná je dobře, že nesvádí k paralelám.

Mafiánsky film podľa knihy Maria Puza? To musí byť pecka, proste musí, no nie? No nie. Aj keď ťažko sa mi to hodnotí objektívne, lebo aj u tých dobre hodnotených Ciminových filmoch som zomieral od nudy. A behom tohto filmu som zomrel zakaždým, keď som ho videl. Asi trikrát som to skúšal, lebo proste Lambert v tej jeho klasickej rošťáckej polohe a mafiánska tématika. Ale vôbec to nemá mafiánsku atmosféru. Pôsobí to jak keby sa na mafiánov hrali nejakí nevzdelaní vidláci. K tomu to má aj otravnú politickú líniu a neskutočne pomalé tempo. Proste nie, nebaví ma to aj keď som si to strašne prial. Holt, tak ostanem naďalej pri Kmotrovi. To je klasika. 5/10.