La Dérobade (1979)

…řeklo by se „filmová balada …“ – není příjemné na film koukat… – jenže Derobade krom tíživé linie obsahuje i momenty vtipu, radosti, jednoduchého osvobození. Obě mimořádně citlivé herečky v hlavních rolích (Julia Roberts ukradla za pár let Miou-Miou oči a Sandrine Bonnaire si vzala linii brady a křehkost –; a má oblíbená bubamara Maria už zde má herecký a zjevový rozsah od letmé radosti k dojezdovému monstru), ani jedna nehraje ani v moralitě přesahující směrem k tomu, jak a zda si v systému zaonačit ten opravdicky „svůj život“ (– což Anna Karina o pár let dřív mohla.) Není to ale ani jen „jak prosté děvče k neštěstí přišlo“ – vtírá se otázka po tom, proč se režisér sám postavil do role vrchního zla a co v něm samotném vzbouzelo snímání vlastní neoddiskutovatelné fyzické krásy tváří v tvář příběhu malé Miou. Každopádně té to taky moc sluší, zejména, když je trápená – to je asi její nejlepší herecká poloha. A tedy ženství. Film sám má přitom dost daleko do „artu“, do nějaké zjevnější obecné výpovědi, do přesahu; ke konci nabíral už už dech k Zulawskému, ale jsou to jedna, dvě scény – jinak je to hrkačka od jedné hrkačky k druhé, od jednoho snadného výdělku k pádu a pasti a zpět – se všemi klady a negativy takového řešení příběhu. V tomhle to připomíná nedávný Nevěstinec – se vší jeho ornamentálností a exkluzivitou prostředí. Co film povyšuje je jeho zjevná citlivost k celé problematice a znovu a znovu – hlavní představitelky (Julia, ehm Mňauka, má někdy ze své svobody na ulici krásné vánoce). A s tím ženstvím snad ještě i režijní uchopení – pán měl prostě morálku. Pink.Panther dobře píše.(28.06.2022)

K názvu:La Dérobadenení snadnénajítčeský ekvivalent, o mnoho snažší to není ani v jiných jazycích,die Aussteigerin(něm.) neboDrop-out(ang.). Jde prostě o někoho (o ní), kdo se zřekne něčeho, co měl (možná) dříve rád, třeba i systému či naší skvělé budoucnosti či prostě prostituce. Když někdo přijede na chrchlavém mopedu a vrací se v limuzíně, nemůže to v podstatě skončit jinak. - Výuka příliš polopatická. Jinak má film všechny parametry, aby se mi líbil. Přesto se mi pro svou schématičnost moc nelíbil. Zapřít pasáka je ze všeho nejjednodušší:chudák, zamilovaný pasák.(26.04.2022)

Těžko lingvisticky uchopitelný fr. název filmu (Odpadlík?) byl v USA nahrazen trochu podbízivým titulem americké distribuce „Memoáry francouzské děvky“ a měl asi rychleji naplnit tamní nezávislá kina. To co američtí luteráni nazývali koncem 70. let softpornem, není z dnešního pohledu ani instruktážní video králíků z klobouku pro I. stupeň ZŠ. Nepředpokládám taktéž, že by tu byl takový janek, který ještě neviděl mňauku jen v podkolenkách Lacoste. Takže v tomto atraktivitu snímku nehledejme._____ La Dérobade je film odvážný ve své podstatě i formě, zároveň - a to je asi nejpodstatnější - je to rezolutně feministická práce. Tato francouzská produkce má svou „pouliční špinavostí“ blízko ke Scorseseho Taxikáři a je na světelné roky daleko k italským béčkovým filmům (s podobným titulem) z konce sedumdesátých let. Příběh je vyprávěn dobovým tempem a nepřekvapivě připomíná to, čím sám i je: výborné oldschool fr. drama v hlavní roli s křehkou "Césarovou" Miou-Miou. Produkce: ATC 3000(08.02.2017)

Chmurné drama padlé dívky plné násilí. /Překlad snad jako VYMKNOUT SE/ (max.70%)(12.03.2022)

Výborné drama s jako vždy výbornou Miou-Miou.(09.02.2018)