La cotta (1967)

Pan režisér ve své nejlepší formě.La Cottaje italský výraz pro náhlé zamilování nebo poblouznění různé intenzity; obvykle se vztahuje k dětství a dospívání. Jsme svědky omamných radostí a „obrovských“ tragických bolestí patnáctiletého, „řekněme šestnáctiletého;“ chlapce, který se zamilovává a odmilovává. Tak krásně natočit to uměl snad jen Olmi. Při sledování filmu jsem si vzpomněl na Miloše Formana a Woodyho Allena. U Formana vím, že ve svých prvních Československých filmech Olmiho vykrádal (a to nemyslím zle). U Allena nevím, jestli ho Olmi ovlivnil. Tito a jiní podobní režiséři natáčející dle života obyčejných lidí, dávali do svých filmů většinou jen jednu myšlenku/poselství. Satirou, kritikou společnosti a humorem si získali pozornost mnoha fanoušků. Jejich dobře řemeslně natočené filmy vyvolávají u diváků pocit, že jsou chytřejší a hlubší než ve skutečnosti jsou. Olmi jde víc do hloubky. V jeho prvních filmech je jemný humor, zrcadlo společenské situace dané doby, odpozorované epizody skutečných lidí a opravdová filozofie lidského života. Prostě jsou moudřejší a krásnější než filmy jeho slavnějších kolegů. Zároveň působí tak jednoduše a prostě. Pokorně. I když Formana, Woodyho Allena a jiné slavné filmaře obdivuji, málo známého Olmiho mám mnohem radši.

česky ZAMILOVANOST

Italský Antoine et Colette.

Netušil jsem, že Woody Allen začínal u Ermanna Olmiho! :) Zázračný film!