Kdo si myslíš, že jsem (2019)

Niterný psychogický rozbor osobnosti, která žila značnou část svého života ve lži vůči sama sobě a protože se nechce smířit s drsnou realitou v podobě o mnoho náročnějšího hledání nového partnera po padesátce, uchýlí se k radikálnímu řešení, jak poznat novou lásku. Náchylnost sociálních sítí v podobě nepravd, lží a fejků je zde dotažena do posledního šroubu a kdokoli z nás, kdo se kdy byť jen na chvilku zakoukal do někoho pouze skrze intenzivní dopisování, musí mít pro hrdinku alespoň v začátcích určité pochopení. Jakmile ovšem začne jít do tuhého, tak už sledujeme jen a pouze nemocného člověka, co bude brzy čelit tvrdému nárazu. A ten se v tomhle okázalém snímku podařilo vystavět bravurně. [viděno v Edisonline 7.7.2025]

„Nedokážu na něj zapomenout!“ „Na co přesne?“ „Stal se středobodem mého vesmíru.“Juliette Binoche vyžaruje čosi zvláštne – vek jej pristane a je očarujúco žensky krehká, trochu záhadná a trošku krehkosť predstiera. Prvá polovica filmu ma nenadchla a mala som pocit, že príbeh je ľahko čitateľný. V druhej polovici sa však stupňovalo napätie, množili otázky v mojej hlave a diali sa veci, ktoré som nečakala. Na záver divák dostáva hlboký emočný zážitok v podobe zodpovedaných otázok, ale aj niekoľkých pretrvávajúcich otáznikov. Bála sa Claire starnutia v osamelosti? Bolo jej konanie ovplyvnené ranami, ktoré od života dostala? Odsúdime ju? A čo Alex? Je naivne nevinný a jednoznačná obeť? Zakladanie falošných profilov sa vraj nazýva „catfishing“, aký príznačný názov!

Skvělý francouzský snímek, který mě nečekaně velmi zaujal. Myslel jsem si, že dostanu povrchní, jednoduchý film, spíše oddechovou zábavu. A přitom jsem získal velice silný a hluboký film. Sledujeme 50-letou profesorku a spisovatelku Claire, která je rozvedená a má dva dospívající syny. V domnění, že ji její nový přítel Ludo podvádí, si vytvoří falešný profil na Facebooku, aby se k němu dostala. Účet si založí jako 27letá dívka Clara a naváže kontakt s jeho kamarádem, fotografem Alexem. Co se v počátku jeví jako nevinné psaní s druhým cizím člověkem, přeroste až do vzrušujícího mileneckého ovšem stále internetového vztahu. Clara, resp. Claire naprosto podlehne tomuto svodu, který na ni začne působit natolik, že se začne cítit jako mladá holka před třicítkou. Všechny iluze, ať už jsou jakékoliv úchvatné, však jednou skončí, což platí i v tomto případě. Je velice zajímavé pozorovat, jak se jednak z Claire stává Clara, svým vystupováním, oblékáním a jednak, jak se Claire nedokáže vyrovnat s realitou a jak ji samotnou to ovlivňuje v práci či ve své rodině, např. když vyzvedává své syny ze školy a stále krouží dokola na parkoviště. Problém samozřejmě také nastává v okamžiku, kdy se Alex chce sejít osobně, tváří tvář se 27-letou ženou, kterou miluje a ne úplně s jinou a hlavně o dost starší (o 20 let) rozvedenou paní. Jejich komplikovaný vztah je vlastně vyprávěn zpětně a to díky tomu, že vidíme Claire, že chodí na sezení s psychoterapeutkou. Film se líbil nejen díky celému příběhu, ale také díky obsazení herečky Juliette Binoche, jenž podává báječný výkon. Snímek Kdo si myslíš, že jsem nám krásně ukazuje, jaký vliv můžou mít sociální média, jak člověk se může stát až závislým na druhé osobě i nutnou potřebu být s někým, ačkoli třeba jen virtuálně.

Podvratná psychologická vzťahová dráma, ktorá prvé dve tretiny hrá s otvorenými kartami a v záverečnom akte prichádza na rad zopár zvratov, z ktorých prvý odhadnete, ale tie ďalšie už asi nie. Avšak ide o zvraty, ktoré skvele pasujú do predchádzajúceho deja, rozumej nie sú samoúčelné a ich úmyslom nie je prvoplánovo šokovať. Pokiaľ je prežívanie hlavnej hrdinky uveriteľné a to aj vďaka hereckému výkonu Binoche, tak scenáristická dvojica postavila celý príbeh na menej uveriteľnom chovaní muža na druhej strane (netu a krátko na to aj telefónu), keďže asi iba málokto pristúpi na hru spoznávania bez fyzickej prítomnosti toho druhého. 70%

Juliette Binoche opět hraje očima v dalším poctivě zpracovaném kousku francouzské filmařiny. To, co původně budilo dojem nezávazného flirtu na soc. sítích, poháněno mstou zhrzené starší milenky, expandovalo do destrukce jejího okolí i hlavní hrdinky samotné. Velice hodnotné psychologické drama, výborný soundtrack.