Každý mladý muž (1965)

Zajímavý formát filmu o vojně, vojácích základní vojenské služby a takovém tom životě kluků mezi kluku s klukama a bez holek. Nejvíc na mě asi udělal film dojem z počátku, když se Vyskočil s Landovským courají po městě na vycházce a navzájem se poznávají a začínají se chápat, že jsou vlastně ve všem stejní. Pak je to trošku víc o výcviku a méně o lidech a ten konec to bylo zase zajímavé, v tom světě samoty v houfu. Dobře obsazeno, herecky zajímavé a formát za mě moc pěkný. Takže určitě zajímavý snímek o tom jaký to bylo na vojně bez dnešní zkrášlovací a nebo zase zhoršovací tóniny. Laňdák a ty jeho ksichty to nemá chybu jako všude jinde.

„Každý mladý muž nosí v kapse nůž“. Novovlnný absurdní diptych z ač vojenského, zároveň groteskně antimilitantního prostředí. Předabovaný Václav Havel, plejáda tehdy začínajících uch (z některých se stali hvězdy první kategorie) a jejich vnitřní boj s životní situací, ve které se momentálně ocitají. Dneska už jenom úsměvná retro vzpomínka na léta minulá, ale v roce 1965 odvážně experimentální znázornění reality.

Prvni mlcenliva povidka ma temer Kaurismakiovsky nadech... Druha je uz normalne mluvna, ale take velice povedena. Mne se to libilo. Uvidet zde muzete vsechny nase matadory jako mlady ucha. V prvni povidce zaujme krasna Hana Ruzickova, v druhe treba zase scena, jak vojak prosi velitele o zivot stareho kone... Hezkej a zajimavej film.

Já jsem známý tím, že každý film, který zesměšňuje armádu přivítám s nadšením. Ale Každý mladý muž mezi ně nepatří. Možná se režisér, pro nějž šlo o debut, snažil poukázat na to, že i mladí vojáci měli vojnu na háku a spíše se věnovali jiným zájmům. Ovšem Juráček už mnoho dalších filmů nenatočil. Když si k tomu vezmete, že většinu velitelů si představuju jako ty z Černých baronů, tak socialistická armáda asi nebyla schopná boje proti západnímu nepříteli. Ovšem jednotlivé povídky nejsou zábavné. Závěrem dodám, že tihle pánové, kteří jsou nám zde prezentováni jsou titíž, jež dneska hlásí, že by se vojna měla obnovit, protože ti mladí nic neumí a potřebovali by to jako sůl. Tak určitě...

Československý film odehrávající se v prostředí základní vojenské služby a skládá se ze dvou částí. V první, kratší části cestuje vojín v podání I. Vyskočila na lékařskou prohlídku se zánětem Achillových šlach. Jeho doprovod tvoří starší svobodník P. Landovský, který svého mladšího kolegu nejprve přehlíží, postupně se však jejich postavy sbližují. V této krátké povídce se objevil v nepatrné roli budoucí prezident, tehdejší dramatik V. Havel, který je dokonce uveden v titulkách. Hudbu k této části filmu vytvořil začínající hudební skladatel sedmadvacetiletý K. Svoboda. Druhá hlavní část snímku se odehrává během bojového cvičení vojáků základní služby a kromě výše uvedených Vyskočila a Landovského, je doplněna řadou dalších mladých herců. Ve snímku režiséra P. Juráčka tak můžeme sledovat sedmnáctilého J. Hanzlíka a P. Štěpánka, budoucí herecké hvězdy, přičemž oba zmínění pánové předvedli v tak ranném věku neobyčejný talent. Dále se ve filmu, který neobsahuje žádnou dramatickou zápletku a věnuje se spíše životu mladých mužů a jejich myšlenkám, které většinou směřují ke slabšímu pohlaví, objevil mladý E. Horváth ml., J. Krampol, F. Němec či L. Jakim. Nepatrně větší hereckou příležitost dostal V. Hrabánek. Obsazení tohoto filmu bylo vskutku zajímavé, neboť lze zahlédnout i legendu československého rokenrolu P. Sedláčka či moderátora J. Valu. Jediná výrazná ženská role patřila neznámé modelce Haně Růžičkové, která se ve filmu potkala i se svou jmenovkyní Helenou. Celý film se nese v duchu filmové vlny 60. let, kdy používají nové filmové postupy, tak odlišné od schematických a politicky angažovaných filmů z předchozího desetiletí, čímž mám na mysli především důraz na běžné, bezvýznamné životní situace, zkratkovité dialogy či dokonce mlčení herců. Film ukazuje také absurdní prvky v lidové armádě, nenápadně zlehčuje její význam a dokonce ji i zlehka zesměšňuje, což se určitě nemohlo líbit vysoce postaveným soudruhům a předpokládám, že film zakázali. Z mého pohledu se jedná o typický film nové filmové vlny, avšak kromě často ještě nedospělých tváří budoucích hereckých legend nepřináší nic výjimečného.