Producenti (1967)

Tak jsem si potvrdil, že Mel Brooks patří do malé skupinky tvůrců, jejichž filmy narozdíl od mnohých neocením. Producenti měli všechny předpoklady, aby mě pobavili. Divadelní prostředí a s ním pro "živé herectví" typické přehrávání, rychlopalné a zpravidla chytře vedené dialogy, hromada nadsázky... . Většinou jsem jasná cílovka. Tak proč mi nesednou filmy třebaWoody Allena? A proč jsem Brooksůvnejúspěšnější filmprozíval, přestože má na CSFD 75%? Navíc ta antipatie je zřejmá hned od prvních minut.Mostelje velmi slizce působící osoba, ale to je zcela v pořádku, protože měl hrát postavu bezskrupolozního producenta. A já opravdu uznávám, že je to dobrý herec, ale bylo nepříjemné sledovat ho. Tady je možná jeden z klíčů...práce s kamerou a především vzdálenost herců od ní, mi nesedne. Pak tady mámeWildera. Ten mi jako herec nevadí...stejně jako Woody, ale že bych z něj byl odvařený...to určitě ne. Nicméně první dvacetiminutovku si divák musí vystačit pouze s nimi. Sledujeme totiž konverzační ostřelování nebohého účetního producentem, jenž se snaží Lea přesvědčit... . Na můj vkus to trvalo zbytečně dlouho. Poté se začnou připojovat další postavy u kterých scénář opět honí minuty do celovečerní stopáže, trochu na sílu. Nejzábavnější část přichází až u castingu na Hitlerovu vestu. A pak už jde o velmi předvídatelný sešup do průměru. Nechci být zbytečně kritický, jen mám překvapivě málo důvodů, proč chválit.Kenneth Marsbyl skvělý nácek,Lee Meredithbyla skvělé vrtidlo,Dick Shawnvynikající Hitler. Nemálo fórů bylo dobrých. Ale přesto se mi to moc nelíbilo... .

Producenti jsou první komedie, u které jsem se za celou dobu ani jednou neuchechtl (o upřímném smíchu radši ani nebudu mluvit). Doufal jsem, že to zachrání hudební vystoupení, ale to se nestalo. Rád bych napsal trochu víc ale tady skutečně není co. Jak se tohle může někomu líbit nechápu, asi jiný kraj jiný mrav. Jedna hvězdička za poměrně dobrý nápad ale to je tak všechno.

Neskutočná ujetá haluz. Mám rád Mela Brooksa, ale tu som bol trochu na vážkach. Svojim spôsobom šialený nápad, ako urobiť gigantický podvod na investoroch tým, že vytvoríte prepadák a spreneveríte peniaze. Ale problém je, ak jeden iniciatívny blbec hrajúci Hitlera urobí z prepadáku celkom slušnú muzikálnu komédiu. Už len tá zápletka je šialenstvo veliké. Nie je to zázrak, ale za nápad, Gena Wildera a podobných bláznov dávam aj štvrtú hviezdičku. Brooksovi sa podarili aj lepšie filmy, ale ešte som nepočul šialenejšiu repliku ako: "We have found our Hitler."

"Justsay"oops"andgetout!"Totálne šialená komédia plná bizarných postáv, zaradená medzi1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Absurdita je tu prítomná v až tak prehnanej miere, že som mal spočiatku dosť rozpačité pocity a trvalo mi dlhšie, kým sa mi podarilo na tú šialenú vlnu nasadnúť. Veď keď si len človek vezme tú iróniu vo fakte, že židovský producent Max Bialystock nakrúca muzikál, ktorý velebí Hitlera, alebo to akým spôsobom ten producent financuje svoje predstavenia! Inak v tomto ohľade ma okamžite napadla kauza Harveyho Weinsteina, len v tomto filme je akoby celá obrátená na ruby. Kým v skutočnosti producent sexuálne zneužíval mladé herečky, ktoré sa museli podriadiť, ak sa chceli presadiť, v tomto filme sa naopak producent necháva sexuálne obťažovať zoschnutými starenami, aby mu tie na oplátku financovali jeho produkcie. Takýto paradox jednoducho nevymyslíš (alebo o tých nekalých praktikách vedeli tvorcovia už vtedy a takto rafinovane to prezentovali?). Ako som už naznačil, po mojich počiatočných rozpakoch prišiel odrazu zlom a od istého momentu (dávanie dokopy tvorivého tímu) mi film začal pripadať vtipný, dokonca som sa až do záveru nedokázal prestať škeriť. Samotný muzikál "Springtime for Hitler" som si už potom celkom užíval, najmä kreácie Lorenza alias Führera ("Lorenzo St. DuBois. But my friends call me L.S.D.") v podaní Dicka Shawna, ktorý mi tu trochu pripomínal Bennyho Hilla."Erliebtmich,erliebtmichnicht.Erliebtmich,erliebtmichnicht.Erliebtmichnicht!" "Hey,man.Iliebyou.Iliebyou,baby.Iliebyou!Nowliebmealone."

Mel Brooks byl prvním nefalšovaným králem parodií a už v prvním filmu kraloval. Producenti nejsou parodií, jsou jen klasickou komedií. I když klasickou - jeden zkrachovalý producent a jeden uťáplý účetní vymyslí plán na zbohatnutí - vyberou tunu peněz na muzikál, který bude propadák a nikdo nebude chtít podíly. Za tím účelem koupí námět od fanatického nácka, najmou příšerného přiteplaného režiséra, do hlavního role zhuleného hippie zpěváka a udělají z nacistického nástupu k moci muzikál. Zaručený propadák že? :) Mel Brooks se s tím nepáře a pálí nekorektně do všech stran - do mužských zlatokopů s gerontofilními vztahy, teploušů, nacistů, hippies, blbých sexretářek a především do tvorby stupidních muzikálů. Geniální vedlejší postavy a ještě skvělejší ústřední dvojice. Známější Gene Wilder jako uťáplý účetní táhne za kratší konec, zato neznámý Zero Mostel už podruhé naprosto kraluje a opět v roli absolutně geniálního podvodníčka. SPOILER: Konec ve vězení ukazující, že starého psa novým kouskům nenaučíš rozhodl a já si jednou nadhodnotím až na 5*, protože jsem se bavil od začátku do konce. PS: Ústřední písnička je chytlavá :) Komedie roku 1967.