Kaidan: Hebionna (1968)

Tíživé sociální drama o těžkém postavení chudých a neomezené moci pánů se velmi zvolna přehoupne v duchařinu o vině a trestu. Pomsta přichází pomalu, ale jistě. Než jsou však páni po zásluze ztrestáni, musí zemřít řada nevinných chudáků. Jakmile dojde na strašení (i když našinec se samozřejmě příliš bát nebude), promění se civilní obraz v poutavou šerosvitnou fontánu plnou přeludů a halucinací. Temnou hudbu protíná zvuk pily evokující staré černobílé horrory. Jistě, dalo by se volat po větším množství krve, lepších efektech a dokonalejších maskách, přesto má film své zvláštní kouzlo. Nechybí ani bouře, blesky, rozvlněný rákos a hladina plná hadů. Snímek je zakončen poetickým obrazem s mlhou a vycházejícím sluncem...(24.09.2015)

Zpočátku poněkud naivní vyprávění vystavěné na vykořisťování rodiny chudého rolníka bohatým statkářem, jeho podařenou manželkou a synáčkem, je ve svém závěru skvěle ztvárněné coby spravedlivá odplata duchů týraných ubožáků prostřednictvím barvitých představ a výčitek jejich trýznitelů. Solidní filmová práce jednoho z mistrů klasického japonského hororu - kaidanu, byť ne zcela dosahující kvalit, dle mého soudu, jeho nejlepšího díla - Tokaido Yotsuya kaidan.(18.10.2013)

Nakagawa se ve svém posledním čistě horrorovém filmu Kaidan hebi-onna soustřeďuje stejnou měrou a se stejným úspěchem jak na nadpřirozené prvky, tak na psychologii postav a dobu, ve které žily. S bezútěšnou krutostí kriticky vykresluje bezvýchodné postavení nižších sociálních vrstev odkázaných na vůli svého pána, který je svým hamižným chováním doslova odsuzuje ke smrti. Vyobrazení veškeré krutosti (v obecném významu slova - nejde o žádné explicitní násilí) je ovšem díky opatrnému, a přec důmyslnému, snímání naprosto opodstatněné. V nadpřirozené rovině pak poměrně otevřeně pracuje s buddhistickými zákony - podle zbůsobu života s tebou bude nakládáno i v životě následujícím, o čemž jasně svědčí zejména finální scéna. A ačokliv ´sou hrdinové po smrti mnohem silnější, své antagonisty pouze straší a do pomsty se nazapojují přímo, tedy přímou silou, ale dohánějí je k šílenství či případné autodestrukci. Objevování hadů má pak dvojího významu; jako symbolu pomsty (hadí žena) a také symbolu viny (had samotný).(11.01.2012)

Tíživé sociální drama o osudech a odplatě boháči - se zjevujícím se hadem.(04.06.2022)