Vymítač ďábla (1973)

Hluboce spirituální snímek. Ďábel se tě vždycky dotkne zevnitř. Skrz psyché. A vlastně i nejděsivější snímek. Ne děsivý jako Blair Witch, který používá strach ve své surové neanalyzované podobě. Tady je strach spíš entita, která se v tobě rozklíží, a v našem světě je její nepochopení silnou zbraní. V našem světě odborníků, kteří onu entitu přehlížejí a snaží se za každou cenu vyléčit tělo. Ona ta bezmoc, kterou zosobňuje "někdo" v těle malé Regan, je vlastně rozprostřená přes celý příběh a zasahuje v různých podobách, to je podle mě klíčové. Třeba skrze tisíce let starou sošku, žebráka v metru, nebo nemocnou matku trpící se všemi ostatními chudáky v hrůzostrašné spirále uzavřených cel uprostřed městské džungle, a jejího syna, který  - sice kněz a psycholog v jednom - trpí neuvěřitelnými výčitkami, ze kterých ho nikdo nevyseká, a které ho zraňujou každým dnem na každém kroku. To je tíha démona. Tahle tíha se k člověku dostane třeba ve snu, který má tu vlastnost, že člověk křičí a není vyslyšen, běží a nedoběhne. Dva knězi pro mě ani tolik nereprezentují křesťanství, jako spíš archetyp osamoceného léčitele a pomocníka, který poutničí ve svém konání, je převážně sám, nemůže jednat ve skupině. A svádí těžký boj. Který zůstane nepochopen, protože ten boj probíhá uvnitř člověka. A matka je ta, která to všechno snáší. Která tím bojem musí projít ve všech aspektech, rozumově, psychologicky, emocionálně. Žijící nejdřív veselý, liberální a zámožný život, kde má tzv. vše pod kontrolou, a potom jdoucí pro záchranu své dcery od jistého rychlého vyřešení moderní neurovědou přes zoufalství a beznaděj až k outsiderství starosvětského náboženství, protože ji nezbývá nic jiného, než vzít v potaz Boha, protože je nuceně konfrontována s Ďáblem, protože když je Ďábel, musí být i Bůh. Protože když trpíš, musí tu být něco, co ti unikalo. Protože co když je po všech těch inteligentních rozhodnutích, po všech těch spekulacích, co je to nejlepší jak můžeš někomu pomoct, prostě odpověď Láska? Jdeš ke zdroji. O tom to pro mě je.

Vždycky jsem ten film bral jako velkou kultovní záležitost, pro svůj odpor k horrorům a těmhlě filmům jsem se na něj podíval až docela pozdě a zase tolik mě neděsil a nšokoval, asi člověk musí brát v potaz čas kdy ten film vyšel no. Já jsem se o exsorcismus v jeho nějakém základu trošku zajímal, tak to jsem tu ocenil asi nejvíc tu techniku vymítání zvládnutou u postele démona. Jinak ta první hodina to je vlastně docel nuda, matka se strahuje o dceru a kněz bojuje s vlastním světěm povinnosti. Ta druhá půlka je úplně jiná liga, démon se nám probudil a dělá psí kusy. Asi jsem se u toho ani tolik nebál jako spíš čekal na metody vymítání a nějaké to děsivo. Démon jak jsme pochopili přišel z Blízkého východu a s holkou a knězi dost zamával. Zajímý děsůplný film.

Hororová klasika akoTexaský MasakeraleboHalloween. Na mňa všetky 3 filmy pôsobia vtipne a  zdĺhavo. Mám k týmto filmom rešpekt a v 70. rokoch to boli trháky, ktoré ovládli kiná. Exorcista nie je zlým filmom, uznávam poctivý výkon odBlair.Lenže toho hororu a thrilleru tu bolo strašne málo. Za prvú hodinu sa neudeje skoro nič. Na môj vkus, strašne slabá atmosféra. Prehnane pomalé tempo. Prebudila má scéna, kde Regan išla dolu schodmi ako pavúk alebo si otočila hlavu o 180°. V druhej hodine už konečne ten exorcista príde a konečne vykonáva exorcizmus. Ale ostáva veľa vecí nedoriešených ako prečo zomrel ten exorcista? Zabila ho Regan? Ten prívesok mal tiež nejakú hodnotu, ale akú to neviem. Mňa najviac bavila tá posledná časť, keďže sa tam aj niečo dialo, triaslo, vznášalo a grcalo. 60%

Príbeh:Príbeh sa točí okolo malej Regan, dcéry slávnej herečky, ktorá sa začne správať čoraz podivnejšie. Keď moderná medicína a psychiatria zlyhajú, zúfalá matka sa obráti na cirkev. Mladý kňaz Karras, ktorý sám prechádza krízou viery, a skúsený exorcista otec Merrin sa púšťajú do nerovného súboja s démonom, ktorý posadol dievčatko a premenil ho na monštrum pľujúce hrachovú polievku a nadávky.Herecké obsadenie:V hlavnej úlohe matky sa predstavila Ellen Burstyn (Requiem za sen), kňaza Karrasa si zahral Jason Miller a legendárneho otca Merrina stvárnil Max von Sydow.Prevedenie:Režisér William Friedkin stavil na pomalé, až dokumentárne budovanie napätia. Na svoju dobu boli praktické efekty (otáčanie hlavy, levitácia) revolučné a v kinách z nich ľudia odpadávali. Dnes však tieto triky v dobe CGI pôsobia skôr úsmevne. Vizuál je špinavý, tmavý a dopĺňa ho ikonická hudba "Tubular Bells", ktorá je snáď známejšia než film samotný.Pocity:Na svoju dobu je to nepochybne kultová záležitosť, ale na dnešnú dobu je to už zastaralá hororová klasika, ktorá mi úprimne nemá čo ponúknuť. Verím, že ak by som to videl v dobe vzniku, bol by som z toho unesený, ale videl som to nedávno a je to už dosť „za opicami“. Nebavilo ma to a vôbec ma to nedesilo. Tempo je príliš pomalé a tie scény, ktoré mali byť šokujúce, dnes pôsobia skôr divadelne.Pridaná hodnota:Historické okno do čias, kedy k strachu stačilo trochu maskérskeho tmelu a vulgárny slovník malej slečny, ale dnes už je to skôr filmový archív než horor. ⛪🤢🤮65%

No, na svoji dobu muselo jít nepochybně o šílený kousek. Vzracení, nadávky, sexuální narážky, levitace a otáčení hlavy. Lidé prý omdlévali a odcházeli. Parkrát jsem to taky zažil. Nicméně mě to nějak nechytlo. Co se žánru týče, chápu, že to mělo boom a velký ohlas, těch několik pokračování a remaků mluví samo za sebe. Já jsem ale příznivcem Texaského masakru, když uvážím, že jsou od sebe vzdálené rok. Filmařsky a atmosférou jsou někde jinde. Konec byl skvělej, ale prostě nemůžu dát plný počet.