Johnny Mad Dog (2008)

Tak cely film sledovat tuto ubohu dementnu bandu sku*venych kretenov s IQ hojdacieho konika,ktory sa hraju na vojakov a vykrikuju,ze chcu slobodu a mier a namiesto toho zabijaju vsetkych vokol,ktorych stretnu na ulici,aj zeny ci deti,znasilnuju,do toho pocuvat tie hrozne dialogy,kde ceresnou na torte bola poznamka,ze Chuck Norris moze byt niekde okolo,tak to uz bola sila,este aj niektore sceny boli brutalne natahovane,bohuzial,velke sklamanie a nuda zaroven...:⁠-⁠)

Pokud jde o počínání dětských vojáků, tak nemám výhrad. Ostatně bylo znát, že si mnozí zúčastnění tou válkou prošli. Jenže to bylo všechno. V zásadě je to o tom, jak se partička dětí poflakuje a terorizuje okolí. Jen se tu střílí a řve. Nic víc. Jako nějaké pokusy o příběh tu jsou, ale ty právě naráží na limity neherců. Fukunaga mě svým filmem na podobné téma nenadchl, ale Beasts of No Nation je pořád o třídu lepším filmem, než tohle. 35%

Opět jeden z těch drsných filmů, kde děti se zbraněmi terorizují okolí, ovšem Sin nombre i Město Bohů mi přišlo daleko lépe propracovanější. Jisté scény jsou však drsné a místní haranti se s nikým nepářou. Příběhově trošku slabší, herecky velmi dobré. Rozhodně silný film, ale až tak mě nezasáhl. 70%

Vizuální chaos, soundtrack, který trhal uši, nahodilé sekvence dějů, které na sebe nenavazují jsou střídány brutálním násilím. Afrika mě opravdu fascinuje v dobrém i ve zlém, ale srovnám-li snímek sBeasts of no nation, kde se Fukunaga doopravdy ponořil do hlubin děje a hlavně tak volně a přirozeně dokázal přiblížit tu apokalypsu divákovi jednou nitíí. Tak zajímavý námět a tak špatně zpracovaný. Epilepsie hadr.

Další příběh afrického everblacku s absurdní zápletkou typu sparťanští a ostravští chuligánští chlapci dostali do rukou zbraně a snaží se dokázat, že jejich kopálisti jsou ti správní. Libérie si obdobně jako další státy prošla občanskou válkou, kde se bojuje za mír především umíráním dětí a zabíjením civilistů. Film se věnuje jedné jediné skupině zmanipulovaných dětských vojáků, kterak putují jako společenstvo prstenu od vesnice k vesnici a kosí zlé skřety, aniž by tušili, proč bojují, za koho bojují a namlouvají si, že ti desetiletí černoušci s pomeranči jsou zákeřní vládní vojáci. Není třeba hledat víc než autentičnost, syrovost a surovost, přičemž se nám dostane i hudební vložky jako bonusu a celý film nepříjemně provokuje pedofilním lákadlem (jasně že metafora), aby snad diváka rozčiloval a ve stylu Funny Games strašil jedovatým jablíčkem ze Sněhurky, kdy kousnout si znamená vcítit se do role hloupoučkých nástrojů zabíjení. Ono jisté neodmítání sexu a vztahu odvedené vesnické dívky skoro až ospravedlňuje odporné chování, co? No ještě že ta sympaťanda nakonec vezme pušku do vlastních rukou. Aneb poučení pro diváka, že absence podprsenky není ještě zdaleka pozvání k znásilnění.