Jerguš Lapin (1960)

Slovensky film s ne uplne dobre uchopitelnou slovenstinou. FIlm ma urcite moc krasne pojeti, zabery a filmova mista jsou zde opravdu krasna. Nicmene pribeh je takovy jaky, nijaky...Je zde hodne videt chudoba a takovy dotek "jineho" sveta, ktery dnes my uz nepochopime. Nicmene role hlavniho predstavitele byla zvolena dobre, z kluka je opravdu citit takova ta sila slovenskych hor. Moc pekny film, ktery nam ukaze z ceho drive byli lide schopni zit a jak malo jim stacilo ke stesti...nebo tak hodne ? Pozn. ač je zde na prvnim miste Jozef Kroner zde hraje velmi malou roli...

U podobných filmů mě hodně mrzí, že nemáme možnost vidět snímek barevně. I když se kameraman setsakramentsky snažil, nikdy krásu hor nevystihne s kamerou černobílou tak, jako s barevnou. U tohoto filmu je ohromně zajímavý jakýsi přechod z jedné doby do druhé. Na jedné straně hory, venkovské prostředí, tradice, na druhé snaha o moderní města, práce v továrně. Jerguš poznává lidskou krutost. To své si musí vybojovat mezi kluky, ale i mezi dospělými, jejichž světu příliš nerozumí. Samozřejmě, že pro minulý režim šlo o příležitost kritizovat sociální nespravedlnost a nedobré podmínky dělníků. Naštěstí to v tomto snímku proběhlo s rozumem a nenásilně.

Ačkoliv má film silný sociální podtext, je natočen překvapivě poeticky, místy má až snovou, tajemnou až znepokojivou atmosféru. Dramatičnost snímku umocňuje často hodně expresivní hudba. Film sice ještě nelze označit za předzvěst slavné nové vlny čs. filmu 60. let (dosud nepřekonané), ale zřetelně se již vymanil z plochého schematismu let padesátých. O velké sociální nespravedlnosti zobrazené doby netřeba pochybovat ani dnes, jak to podle mne poněkud nemístně ironizuje úvodní komentovaný obsah.

Čudný film, ktorého sugestívna stránka ma skôr vyrušovala ako zaujala. Veľké množstvo tmavých záberov, pohybov v tme či v lese kde ťažko badať o čo má vlastne ísť. Navyše v príbehu sa práve skrz takého scény hýbeme neobratne. Je pre mňa ťažké sledovať spojivká scén a zlepiť si ich v hlave do rozumného celku keď mi chýba rácio, keď navzájom scény na seba nenasledujú a sú skôr epizódneho charakteru. Je to teda skôr pocitovka film, ktorého filmové obrazy ma nedostali a hudba bola príšerná. To čo sa dá doceniť je výkon Ivan Kauzlariča, ktorému Lapina a jeho neposednosť a zbojníckosť v génoch ľahko uveriť. Pekné scenérie slovenskej prírody, tentokrát Nízkych Tatier, nevyžehlia málo pevnú ruku režiséra pri sfilmovaní známeho literárneho diela.

Jánošík v menšom vydaní. Na to, že všetky podstatné role sú detské, je to prekvapivo dospelý film. A že to nie je hocaký film, poznám aj podľa toho, že mnohé scény som si pamätal z detstva, už vtedy na mňa urobili silný dojem.
––––Mať tak krídla. Chcel by si mať krídla? Ak ich vystrieš, letíš! –––– Ty si možno mocný, ale ja som zlostnejší. Nehľadím, aj zabijem.