Jak moc mě miluješ? (2005)

Combien tu m'aimes ? je pre mňa celkom rozporuplný film. Myslím si, že sa jedná o jeden z najsentimentálnejších Blierových príbehov, ktorý je síce zabalený do prepracovanej mizanscény, absurdného humoru a u Bliera už tradičnej námetovej provokácie, no v konečnom dôsledku sa nad týmto všetkým týči ohromná romantika, čoho dôkazom je aj finálna scéna. Nevedel som ale rozlíšiť, či Blier naozaj natočil romantickú komédiu so všetkou vážnosťou, alebo tento žáner veľmi nenápadne satirizuje. Možné sú obe vysvetlenia. K satire žánru ukazuje niekoľko faktorov – šťastný sladký koniec, obligátna párty pred záverom, chvíľka pohnutia svedomia u zápornej postavy, alebo občasné hysterické zvolania, že to šťastie sa už nedá vydržať... alebo je to všetko myslené vážne ? Filmová hudba je zostavená predovšetkým z árií pre soprán z opier od V. Belliniho, G. Verdiho či G. Pucciniho a objaví sa aj časť z VivaldihoDixit Dominus. Je ťažké nepovažovať výber skladieb za prvoplánový ako prostriedok pre vytvorenie kontrastu medzi vysokým umením (opera) a postavou Daniely (kurtizána), alebo ako prostriedku pre umocnenie luxusu, v ktorom sa Daniela pohybuje. Ďalším možným vysvetlením Blierovho výberu hudby môže byť tvorba leitmotívu pre samotnú Danielu, ktorá, rovnako ako jej predstaviteľka Monica Belluci, pochádza z Talianska. No najpravdepodobnejšie a zároveň najabsurdnejšie vysvetlenie pre výber árií pre soprán poskytuje priamo vo filme Francoisova susedka vo svojom monológu o orgazme... Pri sledovaní filmu tiež pobaví aj malé cameo Bertranda Bliera ako práve odchádzajúceho klienta z bordelu.

Bizarný snímok, ktorý možno začne ako romantika v štýle PRETTY WOMAN, ale nakoniec sa to nesie v duchu akejsi nepozemskej zlátaniny, kde sa ignoruje logika, kde sa nevie čo je vlastne realita a či nejaká vlastne existuje, pričom to môže byť len výplod mierne asociálneho jedinca a režijný štýl, to len podtrháva. Za skúsenosť, to ale stálo.

Režisér Bertrand Blier natočil film s Monicou Bellucci v hlavní roli, bez níž by se snímek dal žel řadit mezi nepodařené. Příběh vypráví o muži, jemuž se poštěstí vyhrát velkou sumu peněz. Utratí je tak, že si do vyčerpání finančních zásob najme prostitutku, již chodil okukovat, jako společnici.

Nic na světě ale není bez problémů. Muž má sice doma atraktivní sexy krásku s mnoha vnadami, ale také trpí srdeční slabostí, takže si nemůže dosyta užít nějakých hrátek. Navíc se tu časem objeví dívčin bývalý milenec (Gérard Depardieu), a ten si přivede nějaké kamarády, takže nakonec se vše zvrhne v naprosté dada při probíhající party v bytě starého mládence.

I pro fanoušky netradičních surrealistických snímků Bertranda Bliera jde o docela silné sousto, rovněž vzhledem k poněkud nanicovaté zápletce a závěrečnému řešení.

Disk na svůj úvod nabízí protipirát, trailery na filmy O život, Irina Palm, Válka rozumu a cti, v bonusech trailer na tento film, a to je tak asi vše.

"Nějak se do tebe musel dostat, ne ?!" - "Jen mnou tak provanul.." - "Tak provanul, jo ?!" - "Někdy je krásný nechat se jen tak provanout.." - "Já tě taky provanu !! Uvidíš !!" ;)Ukrutná šmíra - Blier nám tak trošku menzelovatí.. - se skvostnou monstrózně k celku kontrastní falešnou katarzí a tradičně nádhernou paní excasselovou..

Od Bliera jsem hodnotil dva filmy, oba mají za 40% a oba ze stejného důvodu - Monica neMonica :-) Jedná se o druh přetaženého divadelního komedianství napasovaného do filmového světa, jež se občas vyskytovalo třeba u Belmonda v nižších dávkách - ale s tím rozdílem, že Belmondo to dokázal ustát a scénáristi jeho filmů svým umem vyvážit... Svět Blierova vnímání mi není blízký. Nedoporučuji.