Honza málem králem (1977)

Ani přes temné tóny (Smrtka v hospodě, Marjánka bloudící krajinou v módu šílené Viktorky) to u mě tahle pohádka výš nevytáhne. Může za to jednak Kemr, jehož bubnování mi šlo strašně na nervy, jednak song o tom, "kolik krásy tahle země má." Ale v tom byl režisér Zeman mistr, myslím tím pohádkové opěvování země v tuhém sevření bolševického režimu.

Krasna pohádka z pěkného vesnického prostředí v malebné přírodní krajině. Hlavní hrdina je hloupý Honza. Maminka ho pošle do světa s tim, ať posbírá zkušenosti a vrátí se moudřejší. Slabším má pomáhat a starším ustupovat. A nikdy se nad nikým nepovyšovat, poradila paní mama. On si mezitím najde jednorukého kamaráda, budoucí nevěstu a ještě vyléčí princeznu z němoty. Da ji pořádný výprask. Konec dobre dopadne, porazí smrtku, dostane od krále jako dar bílou kobylu a truhlici zlaťáků a přivede si nevěstu. Mama ma radost, ovšem hloupý Honza zatím všechny zlaťáky vysypal v dědině prostým lidem. Krásná pohádka, výborný výkon Jiřího Korna. Dále si zahráli Naďa Konvalinková, František Filipovský ad. O svátkách tato pohádka nesmí chybět❤️

Filmová pohádka s názvem Honza málem králem líčí osudy nejoblíbenějšího českého hrdiny - mladého vesnického junáka jménem Honza, který je zvaný hloupý. Mladý chasník žil v chudém venkovském stavení jen se svou mámou a připomínal svými způsoby nezralého mamánka. Náš rozumbrada měl ve zvyku válet se celý čas za pecí a tak to šlo den za dnem, až v jednu chvíli vyprchala matce trpělivost a vyzbrojena mnoha radami poslala svého synka do světa na zkušenou, aby pobral nějaké to moudro. Děj vykresluje jeho putování po cestách i necestách, polích i loukách, lesem i kopci. Pohádkoví hrdinové jdou do světa, vydávají se něco hledat, jsou tedy hledající poutníci. Zdálo by se, že hrdina jde do světa nalézt své štěstí, možná i nevěstu, ale hlavním úkolem Honzy je zpracovat svou chlapeckost. Honza vyšel do světa nalehko jen s pecnem chleba, který se mu záhy rozkutálel po cestě, valí se, skáče přes výmoly a uniká mu a Honza se musí pachtit a trápit, aby jej dostihl.
Jaký měl pohádkový rek charakter? Honza byl typickým pohádkovým hrdinou zvaným Prosťáček, ničím zvlášť nevyniká, nesnaží se zapadnout a je víceméně smolař. Jako negativum vyvstává jeho prostý původ z chudé rodiny, ale zato jako velké klady se objevují spontánnost, upřímnost, a srdce dobré. Nadto byl veselé mysli a měl smysl pro humor. Honza je takzvaně čistá duše. Na cestě takovému hledajícímu poutníku jde mnohdy o holý život a často se ocitne na pokraji života a smrti - tak jako i Honza v našem příběhu, když je uvězněn ve vězení a má být popraven z rozhodnutí krále. Po cestě Honza potká mravence, kterým nabídne úkryt před deštěm pod svým oblečením, což ukazuje na Honzovu naivitu, spontánnost, neznalost a nezralost, ale i dobrotu a opravdovost. Jak vidíme, Prosťáček má duši dítěte.
Jací vystupují hrdinové? V průběhu děje vystupuje tato kvaternita postav: Smrtka, Marjánka, Honza a král. Marjánka je vcelku obyčejná dívka, prostořeká, ale hezká – má Honzu ráda, ale nechce si to přiznat. Honza není vykreslen jako nepřemožitelný rek se super-schopnostmi, který by si stavěl pomníček svými nezapomenutelnými hrdinskými činy. Naopak. Honza je spíše takový hrdina, který raději bojuje se skutečnými nepřáteli za morální zušlechtění namísto za svou vlastní slávu nebo dokonce přemáhá sám sebe životními lekcemi.
Na své cestě se dozvídá o princezně, která již 10 let 3 měsíce a 15 dní nepromluvila a kterou se rozhodne rozmluvit. Nejprve Honza přechytračil bohatou trhovkyni. Záhy poznává i svou budoucí ženu v chudé ač pohledné služce Marjánce, která si jej dobírá, že prostá holka mu nestačí a proto si myslí na princeznu. Mezitím začal sloužit u lakomých sedláků jako čeledín, aby měl alespoň nocleh a stravu. Hloupý Honza se však nečekaně jeví býti chytrým a několikrát převezl chamtivého sedláka. Za to, že Honza pomáhal Marjánce, byl strážemi zajat a veden do šatlavy. Po cestě se však opět podaří Honzovi trumfnout stráže, když na halapartně překročí suchou nohou řeku, a dostává se tak na svobodu, aby zamířil na královský hrad pokusit se rozmluvit princeznu. Putuje dále po cestě a opět oblafnul i sedláky jedoucí s povozy po pěšině, takže je přiměl odklidit z cesty velké balvany. Cestou k hradu se stavil v hospodě, kde se mu podařilo přehádat hostinského, tedy zase dokázal, že je ve skutečnosti chytřejší než lidé kolem něj, což ukazuje na určitou podvojnost jeho charakteru, kdy navenek se jeví býti hloupým, má však vtipu více, než si o něm lidé myslí - dokonce má rozumu víc než samotní lidé kolem něj. Podařil se mu husarský kousek a to osvobodit malou kovářovu dcerku jménem Anička od Smrti, která dítě léčila rozličnými dryjáky - Honza má tedy soudnost rozpoznat dobré od zlého, šarlatána od lékaře, přínosné od zkázonosného. Honza zvaný hloupý je tedy chytřejší, než by se na první pohled zdálo.
Konečně Honza na své cestě dospěl až na královský hrad, kde byl uveden k nejjasnější princezně, kterou se pokusil rozmluvit polibkem. To se mu sice ve skutečnosti podařilo, ale princezna tuto skutečnost před králem podvodem zapřela, a proto je Honza odsouzen k smrti popravením a je poslán do šatlavy i s bubeníkem. Před popravou Honza mazaně využije poslední přání, které je mu laskavě povoleno, a naseká nejjasnější princezně na zadek, takže pan král i lidé slyší, že princezna mluví. Protože Honza nemůže vládnout, řekne si za odměnu o kobylu a plnou loupežnickou truhlu zlaťáků. Bohužel ke vší smůle Honza cestou domů za Marjánkou zlaťáky poztrácel, ale přece se vrátil s tím, co zkušeností ve světě pobral.
Tvůrce nezapomenutelných českých klasik jako je Pyšná princezna, Šíleně smutná princezna, Byl jednou jeden král se neminul ani tentokrát při tvorbě své poslední pohádky. Na ČSFD snímek získal krásných 72%, což je úžasné i vzhledem k tomu, že je to spíše „letní“ pohádka než tradičně „zimní“ vánoční. Už v době svého vzniku (v období Husákovy normalizace) byla oblíbená a návštěvnost při uvedení do kin byla vysoká. Tato možná i štědrovečerní pohádka je poetická, muzikální a navíc i humorná. Děj svižně odsýpá v nekončícím proudu vtipu a humoru. Volba neotřelých tváří do hlavních rolí se mi jeví jako šťastná a nenudí mě, nemusí v každé pohádce hrát stále titíž herci. Pohledná Naďa Konvalinková v roli Marjánky vystihuje krev a mlíko typické české holky. Jirka Korn vypadá jako prototyp českého mladíka, trhana nebo hloupého Honzy. Údajně původně plánovaný Luděk Sobota jako představitel Honzy by mi do této role neseděl, neboť jej mám asociovaného s komikem a bavičem. Jorga Kotrbová ukazuje celému národu své pozadí jen ve spodním prádle. Valérie Kaplanová působí jako Smrtka děsivě a nahání strach a nejspíš se pro tuto roli narodila. Petr Nárožný věrně ztvárnil chamtivého sedláka. O masky se postarali Jiří Budín a Ivana Frýdová Bisingrová. Kostýmy měli na starost Jan Kropáček a Zdena Šnajdarová. Tato pohádka právem patří do zlatého fondu české klasiky a mezi nejvyhledávanější Vánoční pohádky. Tato nestárnoucí pohádka se mi líbí a já nemohu jinak než dát krásných 75%.Zdroj: https://kritiky.cz/honza-malem-kralem-retro-pohadkove-recenze-75/

Celkom dobrá filmová verzia rozprávky O hlúpom Janovi s obstojnou produkciou a dobrým hereckým obsadením. Scenár je vtipný a Jiří Korn hrá Honzu výborne aj keď sa jeho hlas zrejme nehodil, Michal Pavlata ho skvele predaboval. Produkcia je však lacná pokiaľ Honza nevyvádza nejaké hlúposti tak je to nuda. Postreh: Valérie Kaplanová si tu zrejme nacvičila rolu Smrti, ktorú neskôr zužitkovala vPerinbabe. 70%

Příliš pitomá pohádka, kde se dějí náhodné, opravdu hloupé věci, objevují se prakticky nikam nevedoucí odbočky (i když zrovna v takové scéně si zaskotačila jediná opravdu charismatická, pamětihodná postava filmu v podání Valerie Kaplanové) a co hůř, téměř žádný z herců není sympatický. Ale jako taková úplná jednohubka na výplň Vánoc... proč ne.