Harém (1967)

K tomu, co o "Harému" napsalgarmon, mám jedinou výhradu: ono gepardí (nikoli leopardí) mládě vidím jako zcela funkční prvek. Jednak spolucharakterizuje postavu Mikea, a jednak nám to nebožátko, bloumající s obojkem na krku odpřírodněnou pustinou, po celou dobu připomíná postavení lidského rodu na planetě a skutečnost, že naše kratochvíle se neobejdou bez obětí. Podstatnější námitky mám vůči kritikům, kteří píší o satiře na ženskou promiskuitu a lehkovážnost. Asi se pánové špatně dívali - nebo se snad nedejbože ztotožnili s některou z mužských figurek?(12.09.2025)

Nepříjemný film. Tanulo mi na mysli, jak Ferreriho kdosi charakterizoval jako tvůrce s živou, zlomyslnou fantazií, která mu umožňovala momentální nápady dovádět do důsledků… Pro tohle to platí. Spíš než podrývání tradičních úloh muže a ženy, případně funkce rodiny anebo emancipace mi dnes – po letech brutálního násilí a úplně jiných stupňů amorality zobrazované ve filmech – tohle přijde jako studie moci, šikany, ukázka rituálu, který žádný z přítomných úplně neovládá, ale hodlá ho dovést do důsledku. V tom se to blíží ohavnostem typu Zvrácený. Nicméně Ferreri je tím okouzlen až v posledních dvaceti minutách. Předtím se zpočátku odehrává velmi příjemně subverzivní vztahová studie, kořeněná nádhernými fialkovými pohledy Bakerové. Opravdu vynikající je Morriconeho hudba – hudební téma je na pomezí tonality, v orchestru se saxofonem evokuje bezvýchodnost podobně, jako sóla Stana Getze v Příběhu Pierry, v kytarové sazbě zas posouvá celý příběh do orientu a dodává dění patřičný spád – a tady už je pár výtek: Ferreri si nikdy nehlídal tektoniku: nejvypjatější místa nechává snímat jakoby unaveně, bez spádu, podle mě to není záměr (i když ten se dá najít skoro všude). Postava homosexuála prozrazuje, jak papírově tenhle nárůdek Ferreri znal – vtipné je povídání o nízkých kaloriích a pestré barevnosti snídaňového pudinku, ale neuvěřím ani na okamžik, že by se nějaký buzík dobrovolně zavřel se třema heterákama, babou a služkou a neobsloužil by se nejméně jednou tak intenzivně jako oni někde poblíž na nějakém místňákovi. A ještě to krásné leopardí kotě – úplně zbytečný motiv, který jen naznačuje, že měl Marco příliš snadné finance a málo důslednosti k tomu. Čtyři poctivé **** za to, jak snadno se na to dodnes dívá…(17.07.2012)

Začínám mít dojem, že Ferreriho oblíbeným tématem jsou fatální hry lidí, kteří už neunesou být dospělí a dětmi už být nemohou... Hra na harém je navíc kongeniálně okrášlena hudbou, kterou bych v podobném filmu spíš nečekal. Dvě skladby tvoří geniální soundtrack a to se hned tak nepodaří.(08.11.2010)

Vzdělaná, emancipovaná mladá žena si pořídí tři muže a gaye k tomu, aby je ovládala, ale hra se nakonce zvrtne a oni ovládnou a zničí ji. Konec je drastický, Hudební doprovod je úžasný.(13.01.2023)

Slusne natocenej film s tmavovlasou Carroll, ktery me ale vubec nebavil. Subjektivni dve hvezdy.(12.05.2014)