Ďábelské ženy (1955)

5/10.Challenge číslo 8-Bonus Epic Round-Series/Movies- Hráč číslo 17-DJ Lonely.Zjistil jsem, že filmy z 50. let zkrátka nejsou pro mě. Ďábelské ženy jsou skoro dvakrát starší než já a je to znát. Tenhle typ „retro napětí“ by možná nadchl mého dědu, ale já jsem u toho spíš tiše trpěl a koukal na hodinky. Clouzot má styl, který hodně připomíná Hitchcocka, jenže zatímco Psycho dokáže zabavit i dnes a dokáže udržet v napětí, tady mi chyběla zábavnost i tah na branku. Většinu stopáže se vlastně nic moc neděje. Film se tváří jako horor, ale s hororem nemá společného skoro nic. Je to spíš pomalé drama nebo krimi, které se vleče, přešlapuje na místě a čeká, až se divák obrní trpělivostí. Nějaký náboj to dostane až v závěrečné čtvrtině, kdy se objeví detektiv a příběh se konečně začne hýbat správným směrem. Samotné rozuzlení funguje překvapivě dobře i dnes a díky němu je film považovaný za klasiku. Ten závěr má sílu, nápad a pořád dokáže překvapit, jenže dostat se k němu je trochu jako vyšlapat kopec v pantoflích. Další zvláštnost je téměř úplná absence hudby, což je dnes hodně nezvyklé a místy to působí spíš rušivě než atmosféricky. Herecké výkony jsou v pohodě, tomu se nedá moc vytknout, ale ani ti nedokážou zachránit celkový dojem, že jde o film hlavně pro pamětníky a filmové historiky. Doufal jsem, že budou aspoň kozy, ale ani na to nedošlo. Nakonec dávám 3 hvězdy a to čistě za silný závěr a jeho vliv na žánr. Jako kus filmové historie respekt, jako zážitek pro dnešního diváka je to spíš jako taková povinná nevzrušivá četba.

Jelikož nechci být ďáblem, kdo jste film neviděl, nečtěte můj komentář. Ne že bych měla v úmyslu vědomě spoilovat, ale nikdy nevíte, co prosákne. Tedy ženy (ženy jsou od přírody ďábelské podle mínění všech šovinistických ču...ich hlav) v tomto filmu nejsou tak úplně ďábelské. A pokud ano, tak ne obě dvě. A pokud ano, tak je to vlastně pochopitelné. Film už jsem kdysi nakoukávala ke zkoušce, tuším, že z francouzské kinematografie. Bylo nám tehdy řečeno, že Clouzot se v přístupu ke svým postavám jevil jako mizantrop a jestli už byl vůči někomu shovívavý, byly to prý ženy (je fakt, že Havrana si nepamatuju, budu si ho muset oživit), ale pro mě tu jedna postava byla jednoznačně kladná a závěrečný zvrat jsem jí přála. Nadčasový psychologický horor, jakkoli na mě možná až moc statický. Vera Clouzot i Simone Signoret hrály fantasticky dva na první pohled odlišné typy žen. A ty twisty byly na svoji dobu bezmála geniální.

No, že bych z toho byla odvařená, se říct nedá, ale zajímavá žánrovka. Viděno v sekciPozor, spoiler!Noir film festivalu 2025, kde se projekce lehce na začátku protáhla sympatickým technickým problémem s duálními titulky (které nebyly duální), ale netopýři kroužící nad diváky/čkami na po dobu festivalu pojmenovanémNádvoří Hany Maciuchové(RIP) to vyvážili a dodali ten správnej noir vibe 🦇atmosféra festivalu: 10/10

Nepochybně by to mohlo být vcelku zajímavé čtení, něco na pomezí červené knihovny a detektivky. Jakožto film, ale nelze Ďábelské ženy považovat za horor - je to "jen"thriller s pointou, která mě docela zklamala. A to i když v ní dokážu rozklíčovat černý ...vlastně spíš krutě podvratný humor. Stále je řeč o pointě, nikoliv o dialozích nebo atmosféře. V tomto ohledu je tořemeslně pěkně odvedená práce,byť se Véra Clouzot pohybovala na hraně přehrávání(což vyvrcholilo její poslední scénou). On je vlastně i ten scénář velmichytře napsaný. Stejně jako je dobře zvolený i název, u něhož jsem se v průběhu sledování několikrát pozastavil: proč se to sakra jmenuje Ďábelské ženy, když je zřejmé, že ředitel je despotický hajzl, čítankový příklad toxika, který parazituje na své slabé a nemocné ženě!? Vždyť ony se jen bránily... . V tomto kontextu nebylo nijak zvlášť zajímavé sledovat ženy "při páchání činu", jediné napětí se sbíralo v tom, jestli to Cricri udělá, nebo ne a jestli se to provalí. Od poloviny filmu, ale tvůrci přehodili výhybku a nabídli "zápletku". Nečekaná ale byla spíše tím, že se vůbec zjevila, než obsahem. Představte si, že vám někdo vypráví vážným tónem příběh a pak na vás v nějakém okamžiku mrkne...a dál pokračuje v tom důvěryhodně podávaném povídání.... . Nu a je na vás, abyste se rozhodli, jestli to co doteď vyprávěl zpochybníte, nebo ne. Jestli příběh jen okořenil mystičnem, nebo ...tím druhým. Samozřejmě se můžete odevzdat do rukou tvůrců a nepřemýšlet, nechat se tím vším jen provést, ale mě takhle hlava bohužel nefunguje. Hned mi naskakují rozcestníky, skládají se mi dohromady prevděpodobné scénáře...vypnout se to nedá. V právě v tom okamžiku, kdy jsem to "mrknutí" zaregistroval, už to pro mě bylo "pouhé" sudoku. Každá podivnost která se stala, mi paradoxně obnažovala to, co měl být závěrečný twist. Trochuzávidím těm bezelstným duším, kteří v závěru vyvalili oči, ale já čekal víc, než hraní si s diváckými očekáváními ;-) V závěru jsem ale ocenil, že to tvůrci dotáhli do "konce koncovatého":Viděl jsem paní ředitelku... .Ale protože to není jen průměrný film; přestože na mě tak úplně nezafungoval, jen tři dát nemohu.

Variácia Hitchcockovej Vraždy na objednávku. Akurát tam boli dvaja chlapi, čo sa ruvali o jednu ženskú a v tomto filme boli 2 ženské, ktoré mali plné zuby jedného chlapa. A ono sa nakoniec ukáže, že to všetko bolo akosi ináč. Začína to klasicky, ako nejaká epizódka s Columbom, rýchly úvod, predstavíme, vraha/vrahov, obeť, motív, proste všetko a nakoniec sa pohráme s rozuzlením a ako dopadneme vraha. Tu sa to celé motalo, natvrdlý policajt tam bol vyslovene vedľajšou postavou, ale nakoniec mal dôležitú úlohu. Za mňa pohoda a musím povedať, že z posledných viet onoho malého krpca, čo rozbíjal okná na škole, mi behal mráz po chrbte. Zakončené na štýl Hitchcockových strašidelných príbehov. Na plnú palbu to nebolo, ale inak to bol veľmi slušný film. Ale na môjho obľúbeného Alfreda Hitchcocka to nemalo.