The Bad Seed (1956)

Teda tohle zařadit do hororů to se snad někdo zbláznil. Tohle nebyl horor ba ani film. Jen divadlo, kde někdo zavře pár herců do kulisy domu a nechá je nonstop, nesnesitelně a velmi divadelně žvanit, to celé v nekonečné stopáži přes dvě hodiny. K tomu všichni občas hystericky přehrávají takovým způsobem že jsem se až styděl (ožralá sousedka). Celé se to točí okolo holčičky, kýčovitě přeslazené až člověk chytá cukrovku, která je uvnitř sociopatka bez špetky lítosti a neváhá zabít kluka kvůli medaili. A pak znovu... vraždy nejsou ani naznačené, zato se kolem toho žvaní a žvaní a žvaní. 1* za pár creepy scén holčičky a ujetého zahradníka jinak bych švihl odpad... SPOILER! A jak to tvůrci "elegantně" vyřeší? Do holčičky prostě udeří blesk a zabije ji :D :D

Vďaka tipu od Martina som si pozrel klasiku, ktorá redefinovala pojem „evil child“ v horore. Neviem, či tento film môžem označiť za horor — všetok ten „šok“ sa odohráva mimo kamery a dozvedáme sa o ňom len z dialógov — no o to viac funguje ako psychologický triler o dieťati sériového vraha. Dlhá pasáž rýchlo ubehla, blonďavé dievčatko vyvolávalo zimomriavky, akurát škoda úplného záveru, kde doslova nastúpil „deus ex machina“.

The Bad Seed má všetky znaky psychologického thrilleru ( horor je silné slovo ) o malom dievčatku, ktoré má všetko a chce mať ešte viac. Rodinná dráma, kde dominuje predovšetkým postava matky, ktorá sa duševne rozkladá pri podozrení, že jej dcérka dokáže zabiť človeka, má však aj všetky znaky divadelnej hry a treba podotknúť, že sa tvorcom nepodarilo "divadelnosť" odstrániť z filmu. Kto má rád napínavé konverzačné príbehy z temných zákutí duše, ten si príde na svoje.

Divadelní sáhodlouhé monology. Vcelku obstojná dětská hrdinka, úžasná Eileen Heckart, která se ukáže ve dvou sólo výstupech. Prokouknutelné, předvídatelné, kde je medaile jsme věděli všichni hned. Ono tlačení na téma dědičnost bylo už zbytečné, a ono šokující odhalení původu hlavní hrdinky naivní. Závěrečná děkovačky v titulkách byla podivnost, s jakou jsem se ještě nesetkala, stejně tak s bleskem, který naše drama vyřešil jako deus ex machina. Celkově záživné, hlavně díky tomu děcku a jeho maniakálním výstupům. 70%

Jediné, čo by som výraznejšie tomuto odvážnemu dielku vytkol, je až prílišná vernosť divadelnej predlohe a dĺžka. Čo funguje na divadelných doskách, nemusí automaticky rovnakým spôsobom fungovať aj na plátne. Snímke by prospelo skrátenie o 20 minút a viacej výletov do okolia. Je síce fajn, že nevidíme žiadnu vraždu, ale expozíciu s deckami v prírode by som si rád pozrel. A nemusela by obsahovať ani samotný zločin. Filozofické, genetické a nakoniec aj náboženské otázky aké film vyvoláva, ma síce bavilo v hlave počas sledovania riešiť, len rovnaký prístup nedoporučujem rodinkám v očakávaní. Na druhú stranu buďme radi, že nevznikol, aspoň zatiaľ, nejaký explicitne násilný remake s ľakačkami a dúfam, že som to práve nezakríkol.