Červený a černý (1954)

To se tak skoro tři hodiny díváte podrobně na emoce a posloucháte vnitřní hlasy Juliána, abyste pak nechápali, proč to do báby v kostele nasází. V knížce asi vysvětleno, francouzských děl z té doby jsem četl hodně, Stendhalův natahovák naštěstí ne, protože tahle doba je sice pořád i dnes atraktivní, ale díla velikánů té doby jsou to nejdelší a nejnudnější, co kdo kdy napsal. Film je skvěle dabovaný a velký dík ČT, že původní zvuk vytáhla, otitulkování vystřižených pasáží je elegantní způsob. Bravo.

Veľmi dobrá adaptácia románovej klasiky. Film sa dokonca pridržiava knižnej štruktúry a uvádza kapitoly dokonca vizuálne zobrazením stránky knihy. Hlavný hrdina Julien Sorel je sebecký pragmatik a ako sám hovorí "dokonalý pokrytec". Pochádza z chudobných pomerov, ale snaží sa vyťažiť zo svojho života maximum a dosiahnuť čo nevýznamnejšie postavenie. Využíva na to všetky dostupné legálne prostriedky. Na druhej strane je beznádejný romantik a tieto dve jeho stránky sa v príbehu miešajú a zápasia v rôznom pomere. Produkcia je dobrá, ale nič zbytočne nedramatizuje, pretože túto prácu za ňu výborne urobia herci. Gérard Philipe akoby bol predurčený na role rozorvaných romantikov a aj postavu Juliena stvárnil vynikajúco, rovnako ako skúsená Danielle Darrieux postavu zasnenej Madame de Rénal. Občas tá romantická rozorvanosť vedie k podivuhodným dejovým zvratom, ale ako adaptácia knihy s patinou doby je to veľmi dobré. 75%

Platilo to vždycky, ale v dobách dávno minulých mnohem víc. Kdo měl peníze a moc, mohl žít na jisté úrovni. Důležité bylo se dobře narodit. Ti jež takové štěstí neměli spláchl systém chudoby a celoživotní dřiny. Není tak divu, že Julien Sorel nenávidí, ale zároveň touží se dostat k vyšší společenské vrstvě, aby si mohl dobře žít. A když poznává jejich lži, intriky a pokrytectví, je snadné sklouznout na jejich úroveň. Tento román si dobře pamatuji ze školy, ale nikdy jsem ho nečetl. Stejně tak je tohle jediná shlédnutá filmová verze. A přiznám se, že ačkoli francouzská společnost je z historie tímto pověstná, tentokrát mi snímek přišel až příliš sladký a romantický. Chybělo mi větší napětí, z větší části se zdálo, že tvůrci natáčeli v kulisách. Gérard Philipe byl skvělý herec, ale mě víc pasoval právě třeba v roli Fanfána Tulipána, kde měl zcela jiný prostor.

Knihu jsem četl v době, kdy mé schopnosti nemohly stačit k jejímu správnému uchopení a pochopení (ale zase jsem tak učinil možná jako jediný ze svých spolužáků), takže jsem spíše vnímal jednotlivé epizody a fascinovaly mě zejména dobové reálie a "morální" rámec. Ale to možná ani poučenější čtenář, neboť dnes vím, že v knize je mnoha věcí odkazujících k věcem, jenž nežil práva a jenom ve stejné době jako Julien Sorel, nepochopí. Film mi vlastně posloužil jako takové převyprávění něčeho, z čeho jsem tehdy pochytil jen vzájemně nepříliš související zlomky. V takovém případě nemůže překvapit mé vysoké hodnocení.

Červená knižnica nebola asi nikdy červenšia. A duše neverníkov neboli nikdy černejšie. Svojím spôsobom ma to bavilo, zvlášť tá nevera hneď za dverami manžela, aj ten starosvetský spôsob filmu. Až na ten vnútorný hlas, ktorý sa objavoval pričasto. Po prvej časti dlhej verzie som zatiaľ spokojný. (28.07.2025) –––– Druhý diel ma dosť sklamal, bol príliš chaotický s minimom zmysluplného deja a naviac je záver strašne melodramatický. Takže celkovo na 3,5 hviezdy. (2.8.2025) ––––Spáchala jsem zločin. ... Kdybyste věděl! – Radši nevědět. –––– Musíte chodit ráno v osm, v tu dobu je tu čistý vzduch. A jsem tu skoro sama...