Černý stín (1965)

Jak osvobodit strádající, když je strádání prostředkem naplnění jejich touhy – Hirszman provádí zásek do morálky brazilské maloburžoazie, v níž boj favely a bídy proti vnějšímu/ třídnímu nepříteli nahrazuje vnitřní boj upadajících maloměšťáků proti sobě samým. Manželka představující modelovou hysterickou strukturu, v níž dochází k neustálému přesunu vlastní životní nespokojenosti na nové objekty, nachází komplement v neschopnosti manžela ne najít si práci, ale práci si vůbec hledat: jakýkoliv skutečný vzdor á la tradiční cinema novo je nemyslitelný u hrdinů, kteří si libují v privaci vlastního uspokojení. Jak film (a asi i jeho knižní předloha) totiž geniálně ukazuje, symbolický a myšlenkový obzor protagonistů nepřekračuje rámec jejich třídy, které chybí hojnost vysoké společnosti i radikalita nemajetnosti nízkých tříd, a proto potřebují, aby nikdy neměli málo, ale ani moc - čím blíže je ono moc, tím spíše přichází vnitřní sabotáž (opuštění milence, rozházení lehce nabitých peněz,…). Klenákem ve stavbě díla je, že právě onen pohled jejich třídy, který reguluje a motivuje jednání hlavních protagonistů, je viditelně personifikován v postavě Glorinhy, bohatší příbuzné – I(A) – jejíž všudypřítomnost na poli vnitřní motivace hrdinů je vyvažována právě takřka její úplnou absencí faktickou.(05.04.2021)

Černý stín (A Falecida) aka Nebožka aka The Death aka The Deceased***
Brazílie 1965***
Režie: Leon Hirszman***
Scénář: Eduardo Coutinho, Leon Hirszman (podle hry Nelsona Rodriguese)***
Kamera: José Medeiros***
Hudba: Radamés Gnatalli***
Střih: Nello Melli***
Hrají: Fernanda Montenegro (Zulmira), Paulo Gracindo (Gui-marães), Ivan Cândido (Toninho), Nelson Xavier, Joel Barcellos, Dinorah Brillanti, Hugo Carvana, Lucy Costa***
Jazyk: Portugalština***
90 minut***
Hlavní hrdinka si vysní velký a slavný pohřeb. Peníze, které si našetřila si však po její smrti užívá muž a ona je pohřbena v té nejlevnější rakvi.
Film využívá flashbacky, čímž činí tento lehce cynický snímek ještě atraktivnější.(28.01.2008)

Film z dob, kdy „Ademir [fotbalista týmu Palmerias São Paulo] znamenal tolik co Pelé“ – nemocná Zulmira se upne k výroku kartářky a živí v sobě obavy z uhranutí. Film, jehož důležitou část tvoří přístup hrdinů k fotbalové kultuře. „To je pech, ztratit ženu před důležitým zápasem!“, říkají čerstvě ovdovělému Toninhovi kamarádi. Muž se však na zápas vydá. Co na to ale jeho svědomí? V hlavní roli poznámeFernandu Montenegro, protagonistku ceněnéhoHlavního nádraží.(16.08.2005)

Depresivní, tíživý, bezútěšný, ale také neobyčejně působivý - takový je film o ženě, připravující se na svou smrt - tíseň prosakuje z každého milimetru celuloidu - všechny plány zúčastněných osob jsou zmařeny a zůstává jen zoufalství…(06.02.2007)