Camille 2000 (1969)

Těžkotonážní kýč, ale nikoliv laciný, ta výprava ta musela stát peněz, a k tomu velmi stylový a designově vypilovaný. Má to být moderní adaptace Dámy s kaméliemi, leč z té tvůrci vykostili tak hlavní motiv a oplácali ho vymoženostmi „sexuální revoluce“. Hlavní hrdina Armand, nadějná to ratolest velkoobchodnické rodiny, přijede na prázdniny do Říma, kde se na plese místní lepší společnosti zamiluje na první pohled (jak jinak taky) do tajemné krásky Marguerity. Ta je provdána za postaršího knížete, samozřejmě též pohádkově bohatého, přitom však natolik tolerantního (či lhostejného), že své mladé choti nepřekáží v životním stylu, jehož hlavní složky jsou drogy a sex. Leč po seznámení s Armandem vykvete i v jejím srdci „láska, ten posvátný cit“. Celý děj se pak potácí mezi citovými zmatky hrdinů a piklemi té jejich lásce nepřejících zloduchů (třeba Armandova velkoobchodnického otce), a to vše je rámováno milostnými scénami a scénami z hédonistických sado-masochistických večírků římské smetánky, kteréžto scény jsou jakousi dobovou artovou soft pornografií. Vcelku řídký děj, který navíc nemastné a neslané herecké výkony nezachrání, je pak doražen náramně slzotvorným koncem, kdy Margueritu „skosí v květu mládí“ jakási fatální, leč blíže nespecifikovaná choroba, což je vylíčeno v tak opravdu, ale opravdu dojemné scéně, že i filmy dle románů Rosamundy Pilcher jsou vedle toho naturalistickými dramaty. Zajímavým je na tom film hlavně jeho obal, tedy vizuální stránka – kostýmy, interiéry, exteriéry, vše nádherně stylově šedesátkové.(26.11.2014)

Ťažká nuda. Dokonca aj ako erotický film to neobstojí. Pripomína to mix Dámy s kaméliami v kombinácii s hipisákmi ktorí organizujú drogové a sexuálne párty. Jednu hviezdu dávam za hudbu.(30.05.2021)

Jeden z najlepších soundtrackov, ktoré som kedy počul.(10.01.2017)