Botostroj (1954)

Pravda je, že bychom všichni měli vidět i taková veledíla, která manipulují naše dějiny. Člověk si pak uvědomí určité věci, i když přes den nadává jako špaček. Tento křiklavý politický plakát je postavený na nenávistných frázích. Panovačný a bezohledný "šéf" se okamžitě zbavuje všech, kdo se odváží kritizovat poměry ve fabrice. Mladý odhodlaný komunista Joska se postaví proti šéfovi a postupně získává na svou stranu většinu dělníků. Role Viléma Bessera jako Josky je opravdu odpuzující, jeho věčně roztažený úsměv od ucha k uchu mě rozčiloval většinu filmu. Chvílemi jsem musel film přepnout, vypnout, protože by to mé nervy neunesly.

O románu Botostroj jsem kdysi něco zaslechl v rámci výuky literatury na gymplu, prý obžaloba nelidských praktik kapitalismu. Bylo by zajímavé zjistit, co skutečně vedlo autora Turka k sepsání tohoto nenávistného pohledu na Baťovy metody řízení fabrik, které živily tisíce lidí na Zlínsku. Sám autor pracoval jako kreslič reklamních plakátů u Baťi sedm let. Opravdu to tam bylo tak zlé? Nebo někdo Turkovi šlápl na kuří oko a on se z toho všeho musel vypsat. Nebo byl naveden tehdejšími zanícenými soudruhy, aby kydl špínu? Co bylo dřív? Kniha a následně vyhazov, nebo naopak? Film samotný je do cca 2/3 děje celkem brutální drama, ale relativně uvěřitelné. Neříkám, že tohle dělal Baťa, ale v mnoha fabrikách po celém světě to tak mohlo vypadat. Poslední třetina filmu je prodchnuta bezbřehým proletářsko komoušským nadšením, některé pasáže jsou opravdu komické. Při sledování se mi vrátila deprese nedělních podvečerů, když od 17h běžel Film pro pamětníky. Pokud se zrovna jelo podobné téma, s depkami a chmurami jsem uléhal v neblahém tušení, co mě bude čekat v pondělí ve škole. Je jasné, že tehdejší režim velmi rád zneužil tento tendenční škvár pro diskreditaci Baťi jako tatíčka moderní industriální výroby papučí, plátěnek, kozaček a bagančat. To proto, aby se všem dělňasům lépe pracovalo v novém režimu, kterej byl zrovna tak likvidační, jako ten na plátně. Ale holenkové, vyobrazené metody se používají dodnes, samozřejmě zabalené do korporátních žvástů, ale podstata je stejná: makej, drž hubu a krok a ne*er se do věcí. MY to tady řídíme a vlastníme tě se všim všudy. Nelíbí? Táhni! Za mě je ten film velmi poučnej. Baťa takovej asi nebyl, ale chtěl výsledky, což se některým netáhlům nemuselo líbit. Proto na něj, jeho rodinu a bandu všech možných přisluhovačů navalili obrovskou hromadu sra*ek, které se ale děly různě a byly celkem běžné. Včetně obdivu k AdoHit a BenMus. Z výše uvedených důvodů dávám čtyři neprodané plátěnky: tři levé o tři čísla menší a jednu pravou o čtyři čísla větší. A všechny ostatní boty spálit! A hubu držet! Nebo pudete na ulicu aj s fakanama a se skříňama!

Neco tak strasneho, az je to strasne zabavne. Pokus natocit uberpropagandu se nejakym nechtenym omylem dostal do uplneho bizaru, kde vlastne fandite zlotrilemu Vejrazkovi, jelikoz our communist heroes jsou uplne neschopni a zly kapitalista naopak vseho schopny. Vsak my taky budeme tu treti botu, pane mistr, tezko prodavat…

Film má hodnotu jako umělecká připomínka zajímavé epizody českých hospodářských dějin, byť ve formě komunistického pamfletu. Aktuální přesah lze snad hledat v náznacích ekonomických souvislostí, které film uvádí: obuvnictví bylo již tehdy globalizovaným idvětvím. Tlak na výkon a snižování nákladů vyplýval mj. i z globální konkurence. Dalším aktuálním motivem je zobrazení lesku a bídy managementu, kterou si prožili a prožívají mnozí, co se nechali zlákat požitky podobně jako postava p. Řehoře vidinou vlastního motocyklu.

Svatopluk Turek byl již od mládí komunistou a tak není divu, že vyhazov od velkotovárníka Bati nesl dost těžce. Pak se nelze tedy divit tomu, že napsal román, podle něhož tento film vznikl a ani tomu, jak pana Baťu, který na něj za tento román podal trestní oznámení ihned po vydání (1933), v tomto díle vyobrazil. Až do konce války byl román zakázán soudem, ale samozřejmě, že bolševikům se velmi hodil. Musím tedy dát alespoň 3*, protože někteří herci se svých rolí ujali skutečně bravurně. Mluvit o tom, že je román i film značně tendenční a zkresluje tehdejší realitu i osobu pana Bati je myslím celkem zbytečné.