Asistentka (2019)

Asistentka je skrze pozorování jednoho bezvýznamného prvku v systému kvalitním materiálem pro studium (ne)uvědomělého násilí systému a šéfa na jednotlivci. Spíše Kafkův Proces 21. století, než klasický film nebo drama. Spíše studie, u které se dá hodně přemýšlet a i tady u komentářů se vrství další témata, kterých jsem si ani nevšiml. Ve finále, dobré vidět, netěšit se na film, studovat společnost, individuum, systém. A být odměněn minimalistickou formou, která to dává celé dohromady.

Komorne natočený, ale mimoriadne pútavý príbeh o jednom dni všerobiacej asistentky produkčnej filmovej spoločnosti, kde je jej šéf tajomne vyobrazený ako filmový mogul, ktorý potrebuje na všetkých desať prstov a palcov na rukách aj nohách minimálne ďalších desať úradujúcich a rozhodne si svoju moc a peniaze užíva s mladučkými mrenami. Toto je pod pozlátkom veľkých spoločností, rozhodne nie len tých filmových.

Kávovar, kopírka, telefon. Vyhoření po americku. Julia Garner má svěšená ramena i často stažený žaludek, kousá se do rtu, tu a tam něco šeptne a stojí za spoustou neviditelné práce. Čerstvě pracuje jako asistentka, kolegové ji přehlížejí či využívají, hlavně je pak svědkyní permanentně probíhajícího (ne)viditelného sexuálního zločinu. Jedná se totiž o velkou produkční společnost a není těžké pochopit, na koho se tu celou dobu ukazuje. I za jejím neustálým napětím stojí právě obávaný šéf, ač pro diváka vlastně celou dobu nepřítomný. A právě zlo – on samotný i to, co dělá – je skryto za zavřenými dveřmi. V místnosti, kde je ten velký chlapský svět i pořádný gauč, na který se nesedá. Řešení je v nedohlednu (rodiče na dálku a přes telefon nic „nepoznají“ a rozhodně ani nevyřeší, personalista potřebu změny systému necítí, respektive jen tiše přihlíží), celé je to nicméně úsporné, přehledné, pomalé a svým způsobem nervózní. Australská režisérka a scenáristka Kitty Green má za sebou už několik angažovaných dokumentů, tady se strefuje do korporátního kolosu, kdy každý řeší jen to své, za roh se nechce dívat a na ta mizerně placená místa přeci čekají desítky dalších zájemců. Víc pro kritiky než diváky. Přesto silné tři hvězdy.

Asistentka pôsobí ako film s vyprázdnenou naráciou, kde ani nie ste schopní identifikovať jednotlivé dejstvá, nebodaj zvraty. Pritom tomu ale v skutočnosti tak nie je, ono sa tu toho odohrá pomerne dosť, hlavná postava s úžasným poker faceom (závidel by aj Krobot) dostane v podstate celkom slušnú sériu životných lekcií. Chcete pracovať v New Yorku (veľkomeste) vo veľkom korporáte a ukázať všetkým (doma na dedine), aký ste preto veľký frajer? Nehovorte im potom radšej o realite, pretože ono to nakoniec všade zovšednie, nehovoriac o zamestnaniach, kde je to šedé už od začiatku.

Tak fakt netuším, jak mám tuhle kravinu hodnotit. Pro mě naprostá ztráta času. Holka, co se tváří od samého začátku jako ušlápnutá chudinka a ani se neusměje, spíše mi připomíná robota, což nakonec mohl být účel. Jde na osobní napráskat svého šéfa za sexuální harašeni, přičemž se nejedná o její osobu a ani si nikdo nestěžoval. Není schopná personálnímu vysvětlit, co vlastně ví, čí neví a netuší co vlastně chce aby s tím udělal. Když bych já makala od vidím do nevidím zřejmě bych se poohlédla jinde. Neřešila bych věci, které se mě osobně vůbec nijak netýkají. Jsem možná málo ženská,neboť, to co viděla ona ,já bych zřejmě nepostřehla anebo by mi to bylo fuk.