Servant (2019)

Jako na houpačce, první serie šla, druhá ne, třetí jo, čtvrtá jakš takš. I když jsou půlhodinový epizody, jak to, že se tam najde tolik vaty. A pak klasika v poslední minutě něco napínavého, aby navnadilo na další epizodu. Trvalo dlouho, než si tam člověk dal k pití něco jiného než víno a jiný alkohol. Třeba mléko. :) Vízli neurazil. A taky fajn, že něco jiný než LA a DC, třeba Philli.

Jak často dostanete psychologický horor v seriálové podobě s prvotřídními hereckými výkony (proč je Lauren Ambrose přehlížená Hollywoodem, nepochopím), důvtipným a napínavým příběhem a zápletkou, která metaforický i napřímo rozebírá dopady smrti a truchlení na člověka? Nikdy. Další body jsou za nevídaný 30 min. formát. 5* za úžasné 4 řady.

Od první chvíle maximálně chytlavá záležitost, která si dává se vším řádně na čas a buduje atmosféru pomalými hravými záběry. Tenhle styl mě fest baví, obzvláště, když to má tvůrčí tým režijně tak pevně v rukou jako tady. Hlavním tahounem je Nell Tiger Free, která dokáže naprosto dokonale přeskakovat mezi zranitelností a andělskou něžností a... něčím daleko zlověstnějším, co se ukrývá pod povrchem. Že je postava Leanne tím nejdůležitějším pojítkem se záhy potvrzuje i v úvodu druhé série, kde si seriál vybírá zdaleka nejslabší chvilku vůbec. Epizody bez Leanne jsou nezáživné a s ohledem na nekonečné poštěkávání ústředního páru někdy až protivné. A ani po jejím návratu už věci nejsou takové jako dřív. Atmosféra stále hapruje a to až zhruba do poslední třetiny série, kde zase děj nabere grády a vrací se kouzlo, se kterým Servant začínal. Naopak třetí série si je hned od začátku naprosto jistá v kramflecích, a i když se opět rozjíždí trošičku jiným směrem a v mírně odlišné náladě, zábavností se vrací ke kořenům. K mé spokojenosti maximum prostoru dostává právě Leanne a její snaha zbavit se úzkosti a vrátit se do normálního života. Klidnou radostnou karnevalovou epizodu považuji za jednu z nejlepších vůbec. Je zřejmé, že je takovým tichem před bouří. Nebezpečí totiž dost možná nepřichází jenom zvenčí. Ze všeho nejvíce to začíná vřít vnitř. Poslední třetina série je pro fanouška psychologického hororu lahůdková. Celá ta neexplicitní, pouze v náznacích ukrytá, leč nepříjemně eskalující tyranie je tu vykreslena opravdu znamenitě. Čtvrtá série pak začíná zhurta. Možná až moc zhurta a je tu dost cítit, že tvůrci byli nuceni zkracovat. Místy to odnáší tempo, které se stává trochu nevyrovnané. Vývoj některých postav v souvislosti s předchozím děním působí překotně nepřirozeně. Je to trochu škoda a to zejména proto, že v minulých řadách zrovna tohle fungovalo naprosto chirurgicky. Klidně bych s těmito postavami ještě nějaké ty dvě série navíc strávil - jak pro jejich úplné vykreslení, tak čistě pro tu radost ze sledování, kterou jsem u tohoto seriálu prožíval. Protože herecky se tu jede na dřeň a tentokrát nejen co se týče hlavní postavy. Mistrovské herectví tu předvádí i Rupert Grint a to nejlepší v samém závěru Lauren Ambrose. Čtvrtá série je každopádně jiná - rychlejší a taková tradičnější. Je tu cítit, že směřujeme do finiše. Finále překvapivě nejde úplně naproti divákovi, nepřináší nějaké vyloženě epické vyvrcholení, ale vypointované je hezky. Typicky shyamalanovsky. A to je asi ta nejlepší pochvala.

1. série až 3. série - 80 %Dlouho se mi nestalo, abych zhlédl tři řady seriálu tak rychle. Horor, co vlastně není hororem, který se odehrává jen v jednom domě (max. na ulici venku) měl skvělou atmosféru. To lákadlo z neznámého mě prostě bavilo. Rychlé epizody, přesto pomalé vyprávění, tématika sekty, ponurý a starý dům, lehké nadpřirozeno a skvělý herci.4. série - 60 %Je znát, že s poslední sérií nepočítali a museli zrychlit. Což asi ani nevadí. Co mi vadí, že ne vše (jak jinak) bylo vysvětleno a divák si musí pár věcí domyslet. A vlastně to skončilo tak, jak bych čekal...

Záverečná séria pripravila skvelé vyústenie príbehu viacerých postáv a tak možno ešte upravím hodnotenie na plný počet. Servant je klasický mystery seriál s množstvom tajuplných propriet, ktoré sme už síce niekde a niekedy videli, avšak zápletka s oživujúcou bábkou je skrátka originálna a dokáže bez problémov ťahať celé štyri sezóny. Ide o Basgallopov projekt, avšak cítiť pevnú Shyamalanovskú producentskú a nakoniec aj režisérsku ruku a ide možno o najlepší jeho počin za posledné roky. Skvele do celku zapadá aj réžia ostatných, ako Antala, Shyovej šikovnej dcéry alebo rakúskeho dua. Viac ako o záhadách a zodpovedanie otázok ide o témy, ktoré Servant sebavedomo načrtáva, alebo o nich hovorí nahlas, avšak nie otravne. Dôležitosť materinskej lásky v útlom veku, trauma zo straty, viera verzus rácio, hranica medzi láskou a nenávisťou, nezdravá závislosť na milovaných, manipulácia okolia, náboženský fanatizmus. Servant toho ponúka skutočne veľa a rozhodne ho netreba súdiť iba podľa toho, na koľko položených otázok ponúkne odpovede.