Al-asfour (1972)

Vrabecje především politickým prohlášením Júsufa Šahína za egyptskou velikost. Sice lze hovořit o náladách v egyptské společnosti před Šestidenní válkou i v samém průběhu pro Egypt neslavného vojenského měření sil. Ba dokonce se hledají důvody egyptského neúspěchu, definuje se odpověď "lidu". Zejména se však pozvedává nacionalistický duch národa, výsledkem byla Jomkipurská válka o rok později a rozhodný neúspěch egyptsko-syrských vojenských sil. Korupce jako značně závažný egyptský problém, jehož důsledky se negativně projevují rovněž v nedostatečné vybavenosti nebo připravenosti egyptské armády. Předními (a hlásnými) tvářemi Šahínova politického manifestu jsou mladý policista účastnící se pátraní po hornoegyptské hrozbě Raouf (Saif Abdulrahman), rozkradení továrny mapující novinář Júsuf Fathallah (Salah Kabil), švadlena a bytná Bahia (Mohsena Tawfik) a její mladá dcerka v romantickém sbližování Fátima (Habiba). Z dalších postav stojí za zmínku ještě Raoulův nevlastní otec a generál Ismael (Salah Mansour) či hledaného lotra sám soukromě hledající Šejk Ahmed (Ali El Šerif).Vrabecje Šahínovým nacionalistickým vybuzováním Egypta . A to nikterak nevinným.(05.02.2026)

Zajímavý film nejen o přátelství novináře a policisty na pozadí krátkodobého mezinárodního válečního konfliktu (šestidenní válka Egypt vs. Israel a Sýrie 1967) začíná netypicky snad tou nejakčnější scénou celého snímku. Po takovém začátku, i přes pravidelné udržování prvků thrilleru s ústřední postavou aktivního novináře v pohnuté době, získáváVrabčákpostupně až protikladnou polohu, kdy se stává naopak místy až komorním příběhem zcela obyčejných lidí žijících svou profesi, každodenní vztahy i běžný život, do něhož vstoupila krátkodobě, přesto nevyhnutelně s pocitem strachu, napětí či neopakovatelné potřeby v rámci své profese aktivně konat, aktuální politická situace. Júsuf Šahín točí filmy, které mě snad vždycky zaujmou hned první scénou, následují vyprávěním, ve kterém se toho neustále cosi zajímavého děje, že mě i přes případná slabší místa nikdy jen tak nepustí, a přijdou se závěrečným vyvrcholením, kdy nedutám už úplně... výjimkou z jeho barevné tvorby byly pro mě zatím pouze dva nebo tři filmy, které Šahín kdovíproč místy přetvořil na orientální muzikál. To však naštěstí nebyl případ právě komentovaného snímku, v němž i občasný (kratší) zpívaný hudební doprovod vhodně dotvořil atmosféru a kde mě zaujaly i výkony hlavních herců, Seifa Abdelrahmana a Salaha Kabila.[85%](24.07.2023)

Egypt před válkou s Izraelem 1967, profil společností a jejími náladami...Odvážné zachycení erotického sblížení mladého muže s dívkou, obraz se prolne do začátku války...V závěru Násirův projev.(70%)(29.08.2023)

Příběh madého policisty a mladého novináře. Egypt v období Izraelské invaze do pásma gazy. Začátek poutavý, potom hodinu nic moc, a třetí hvězdu dávám za závěr.(25.07.2010)