Al-ard (1970)

Boj o záchranu pôdy drobnými roľníkmi. Hrdlačia po generácie na malých pozemkoch. Snažia sa dopestovať bavlnu, tekvice a iné plodiny. K úrode potrebujú závlahy. Problémom je bohatý šejk, sledujúci vlastný nekalý záujem. Krytý okupačnou britskou správou a poslušným starostom vydá príkaz, obmedzujúci zalievanie na pár dní v mesiaci. Úroda je odrazu ohrozená suchom. Miestne neoficiálne autority, počúvajúce poddaných, prelamujú nezmyselné príkazy. Rebélia končí rozsiahlym zatýkaním tých, či si dovolili zavlažovať viac. Rebelujúcim roľníkom a ich neoficiálnym vodcom ostáva spoločný odpor voči vykorisťovateľom. Žiaľ, kolektívne zomknutie zlyhá na sebeckosti jedincov, sledujúcich vlastný záujem. Sugestívne a živo vyrozprávaný príbeh vykorisťovania rôznymi spôsobmi na všetkých úrovniach riadenia, krytého náboženským tmárstvom. Ukazuje i ženské ponižovanie a údel chudobných žien, odsúdených na hľadanie boháča, čo by ich vyviedol z marazmu. Krvavé finále je logickým vyústením spupného vykorisťovania a nepripustenia oponovania príkazom zhora. Napriek tragickému záveru sú vo filme naznačené i perspektívy odhodlaného solidárneho boja a oslobodenia žien. Film má presah do súčasnosti. Dnes vykorisťovanie pretrváva, len je rafinovanejšie. Ak treba odobrať pozemok bežnému občanovi (privilegovaní si svoje pozemky vždy včas ochránia), zakryje sa to tzv. verejným záujmom.

Zeměje revolucionářským napětím Júsufa Šahína. Již jenom pro to stavění zbožného výkřiku "Bůh je veliký!" vedle brutálnějších projevů zjevné nespravedlnosti. Vznešené se tu mísí s nízkým, proto je zde zřejmě ta tendence ke karikování, nízké nesmí být zcela vážné vedle vznešeného, ba božského. Sám příběh těsného sepětí člověka se zemí (tj. půdou) není nic jiného než výrazem té nejzákladnější podmínky vlastní lidské existence. Čas příběhu je položen do třicátých let dvacátého století, cílem je emancipace nízkého a na vůli mocného jedince závislého lidu. Avšak otázkou je, zda smíme hovořit o vítězství prostého lidu. Dosáhne se toho jen za přísné jednoty všech částí dějinného vývoje, jenž vyvěrá z hloubky nejnižšího stavu? Anebo se za vítěze mohou považovat jen ti, kdo se nejvhodněji přizpůsobí proudu dějinného vývoje, ať se prosadí či ne? Pokaždé však, když dochází k mocnějšímu výboji dějinného proudu (a k vertikální emancipaci člověka), dochází též k obětem. Díky nim nabývá dějinný proud na závažnosti, právě díky nim získává svou existenciální podstatu, a tu může člověk spoluvytvářet. Člověk je se zemí (tzn. půdou) spjat krevním poutem, jeho život je na ni zcela závislý, země živí člověka, člověk živí zemi, a to je vlastně spjatost s Bohem Z výraznějších postav: přední a životem zkušený vesnický rolník a také základní bod odporu Muhammad Abu Swelim (Mahmoud Al Meleji), mladá krev sebeuvědomování nejnižších Abd El-Hadi (Ezzat El Alaili), jeho láska i Swelimova dcera Wassifa (Nagwa Ibrahim). Život je sice tvrdý, ale každý má určitá očekávání, a mnozí i odvahu zkusit (se) prosadit. Z dalších rolí: vesnický intelektuál, přestože i naivnější učitel Mohammad Effendi (Hamdy Ahmed), jeho prostší bratr Diab (Ali El Šerif), jejich z vývoje situace zaskočený strýc Hassuna (Jehia Šahíne), moci poslušný starosta (Abdulwareth Asar), nešťastná Khudra (Fatma Omara), či ono ztělesnění zla Mahmoud Bey (Ašraf El Selehdar).Země: každé společenství je nejpevnější, pokud se drží celistvé, jednotné, někdy však dějinný proud pohltí i své původce. Emancipace lidského ducha, to by měla být skutečná tvář úsilí revoluce...(03.04.2025)

V jedné ze čtyř recenzí se tu dozvídám, že nedostatek vody v Egyptě (potažmo v Etiopii a jinde na světě) je něco nepochopitelného a lhostejného. Stejně tak se to zřejmě má i s ornou půdou, nájezdy ladifundistů, bojem za právo a spravedlnost, a nakonec i samotnou touhou přežít u těch, kteří nejsou nejschopnější (survival of the fittest). Alard znamená v egyptské arabštině zemi, možná i půdu, nikdy ne krajinu (jak se film označuje v češtině; zřejmě jde přitom o podobné nepochopení), která tu nehraje žádnou roli. Na druhé straně známe různá "hnutí odporu" a jak se projevují v různých zemích; tato egyptská forma je skutečně v mnohém zvláštní, i když stejně končí tím, čím všechny ostatní.(18.04.2024)

Když mě film během první půlhodiny seznamoval více s jeho tématem, podvědomě jsem vzhledem k problému nedostatku přístupu k vodě ze strany vesničanů v časech minulých očekával více tísně. Ta se mi snad i s ohledem na odlišnou egyptskou náturu postav, evokujících někdy i ve vyhrocenějších scénách spíše nadšené dělnické ochotníky v akci, tolik nedostávala. Nicméně Júsuf Šahín je režisér, který dokáže vytvořit velký biják a v něm jak poutavě rozpracovat zvolené téma do jednotlivých scén a dialogů, tak současně uchvátit zrak diváka vizuálním zpracováním. ŠahínovaKrajinaje filmem, který nemá vyloženě hlavního hrdinu – toho zde nahrazuje kolektiv obyčejných vesnických lidí s národní hrdostí, hodlající se bouřit proti omezujícím politickým nařízením. Nejdříve především nebojácným činem, zůstává-li motivem jednání prospěšný čin ve jménu sociálního dobra, poté zase s odhodláním ve fyzickém boji s představitely zákona a moci. Film mě uchvátil mj. pestrobarevnou výpravou po stránce kostýmů, interiérů a zvolených lokací, stejně tak četnými davovými scénani, během nichž reálně před kamerou vlastně ani nepoteče krev, přesto svým ztvárněním dokážou přenést na diváka sugestivní prožitek. A přestože Šahín vysílá s ukázkou hrdinského lidu především pozitivní poselství, nebojí se zvýšit údernost filmu nekompromisním závěrem.[80%](24.07.2023)

[1,5*]     Podobne ako aj filmBab el-Hadid (Cairo Station) (1958), je to opäť uvrieskané, šialené, postavy sa chovajú ako retardované. Je to proste iný vesmír, svet, ktorému nerozumiem a ani nechcem rozumieť. A to som pri svojich filmových potulkách zavítal snáď do všetkých kútov sveta a všade som dokázal nájsť krásu, vo svete tohto filmu však ani náznak. Dávno som tak netrpel ako pri jeho sledovaní. Herecké výkony sú tak nemožné, že pripomínajú ochotnícke divadlo. Zápletka a dialógy sú ako vystrihnuté z nejakej telenovely. Pokiaľ "Bab el-Hadid" mal aspoň nádhernú kameru, tak tu už ani to nie.(16.08.2021)