Aakrosh (1980)

ROZHOŘČENÍ (překlad názvu z hindštiny). Skvělý film (žáka slavného Šjáma Benegala) názorně a úderně přibližující indický svět a tamní rozkastovanou společnost.(max.90%)

Šest cen Filmfare hovoří zcela jasnou řečí. Filmařina je to totiž náramná, ale mám bohužel problém se způsobem zpracování, který mě nebavil. Jedná se vlastně o západní snímek, ještě k tomu lehce umělecky laděný, což jsou kombinace, které mě prostě a jednoduše neoslovují. Tempo pomalé, vše se táhlo a ten otevřený konec tomu také mnoho nepřidal. I když to mělo dozajista v divákovi vzbudit patřičně silnou odezvu a podtrhnout celkové sdělení, což se myslím podařilo, tak bych ho klidně i oželel a raději zvěděl, jak to vše dopadlo. Obávám se však, že špatně. Beznaděj a bezmoc si zde podávají ruce. Tísnivá atmosféra vás obklopí a pohltí. Pro ty, kteří se „špatně“ narodí si spravedlnost bere dlouhou dovolenou. Je to humus... V tomto případě by mi ani nějaký ten Naxalita se samopalem nevadil, ale smůla... Alespoň, že karmu ošidit nelze, jen to často docela trvá. N. Shah se opět vytáhl a dokázal, že patří do absolutní indické herecké špičky. O. Puri toho sice moc nenamluvil, ale z jeho postavy zoufalého a zlomeného člověka šlo vše krásně vyčíst z výrazů ve tváři, aniž by bylo potřeba slov. S. Patel se jen mihla ve vzpomínkách, takže té jsem si bohužel moc neužil, neb to byla znamenitá herečka. Hudba ucházející a převážně tklivá. V podobně laděných filmech se na radostné tance nehraje. Tři silné hvězdy.(22.09.2025)

Pokud je spravedlnost slepá, může být pravda němá: naštěstí slepý nebyl režisér ani kameraman, jelikož kamerové záběry oslňují svým střídmým purismem indického světla a tmy jako purismus idealismu mladého advokáta tváří tvář excesům moci. Zatímco němé tváře - psi dolních kast a pomalé tempování filmu vytváří zdání jakési indické kafkárny, s níž abstrakce "chybějícího rozuzlení světa" a neviditelnosti moci připravovala diváka na další generalizující zážitek (jenž by po projekci rychle zapomněl), nebojí se režisér mistrně tnout do živého a za maskou mlčením a střídmého estetismu odhalit nářek zraněného masa: maska padá a je to Shelleyho "Maska anarchie", křičící tou nejlepší indickou angličtinou" ‘I AM GOD, AND KING, AND LAW!’(06.07.2024)

Na jedné straně mladý, obětavý advokát a jeho oddaný boj se snahou pomoct, přimět k vypovídání, vypátrat, zjistit a prošetřit okolnosti... na druhé straně dlouhé, téměř nerozluštitelné mlčení záhadného muže obviněného z vraždy, jehož jsme párkrát zahlédli v podivných domorodých rituálech. Takhle se s místy tajuplně exotickou atmosférou rozjíždí hodně napínavé soudní drama s prvky thrilleru a zároveň velmi silný příběh o tom, že podobně ocenitelný oddaný boj nemusí na druhé straně vůbec oceňovat někdo, koho se celá záležitost dotýká. Ba může dokonce nejen rozvířit příchozí nebezpečí, ale dospět až k nelichotivému poznání, že o skutečnou pravdu někdo jiný, na rovněž důležitém postu, třeba ani nestojí ...... Můj již třetí film z indické nezávislé scény 80. let brzy po sobě a opět neskutečný zážitek, který se násobí poslední scénou, v němž předchozí zbouření možné iluze pro hlavní postavu následuje bouřením druhým, teprve zasahujícím i diváka.Naseeruddin Shahtáhne celý film excelentním výkonem v postavě advokáta –úplně odlišné poloze, v jaké jsem ho viděl včera vAlbertu Pintovize stejného roku. Režisér Govind Nihalani (Ardh Satya) má filmařskou stránku opět pod kontrolou a míchá zde úspěšně realismus s mysteriózními záblesky, strhujícími scénami, lokální atmosférou podpořenou hudebními vložkami i nebývale vtipným odlehčením na pokračování v podobě karetních dýchánků státního zástupce a jeho kumpánů.[90%](18.06.2024)

Ákroš, আক্রোশ (vztek, hněv) raněných a ponížených, nedoknutelných, tj. otroků. Metody, které používala každá "karetní společnost". Obhájce Bhaskar Kulkarni je tu v pozici abolicionisty, či prvních odborářů, socialistů a komunistů v Evropě na přelomu 19. a 20. století, jmenujme třeba Jeana Jaurèse (ani se nemusíme ptát jako Jacques Brel:"Pourquoi ont-ils tué Jaurès?),aby to nemusel být někdo z našich luhů a hájů. - I jeho závěrečný rozhovor s někdejším přítelem, mentorem a nyní žalobcem o tom, že soudně neprokázaná vražda (případně jeho) nemůže být nic než nehodou, platí rovněž obecně. -  Perfektní detektivka s uvedeným přesahem. Tady by nejspíš selhal i Maigret s Columbem dohromady, zde nejde o šedou mozkovou kůru jednoho ani o kličky a háčky druhého. Jak jinak říct, že toto není indický film, ale světový. Myslím, že by to chtělo ještě nějaký závěr, třeba: "Pokud kdekoli a jakkoli vyslovíte nějaký názor, musíte počítat s tím, že můžete být zabit někým, kdo má názor opačný."(18.11.2023)