Žena, která ví, co chce (1934)

Se soudobými operetami Oscara Strause neměl český film žádné zkušenosti, pouze Jarmila Novotná točila jazykové verzeLásky u carského dvorav angličtině a ve francouzštině, které se do naší distribuce ani nedostaly. Je proto velmi snadné neporozumět tomuto skvělému výpravnému filmu, o čemž svědčí některé komentáře níže. Český film 30. let hledal svůj vztah k operetě nesnadno, původní filmovou operetu napsal Piskáček a největší obliby se dočkaly ty nejlidovější kousky. Bylo proto nasnadě, aby se někdo, kdo se vždy cítil být kosmopolitou, obrátil na nejnovější mezinárodní kus, který měl premiéru na podzim 1932 v Berlíně. A skutečně, do dvou let přišly do kin dvě souběžně natáčené jazykové verzeŽeny, která ví, co chce. Binovec do hlavní role obsadil jeden z mnoha svých delikátních objevů, Markétu Krausovou. Můžeme jen litovat, že dala přednost divadlu, takto nám po ní ve filmu zůstal jen zlomek jejího umění.

Primárně jde o touhu dát se k divadlu či k filmu, prostě na umění stůj co stůj a jít si za svými sny. Dilema, které provází jistě mnoho umělců, kteří by rádi skloubili partnerské vztahy, rodinu a umění. Bohužel, zde se příběh zpočátku zdá jako silný, ale již v průběhu je vyústění celkem jasné. Vše důležité se navíc odehraje na závěrečném večírku, kde se navíc i celkem lehce vyřeší všechny problémy. Kdo ví, tehdy to tak asi vskutku bylo. I na 89-ti minutový film celkem nezáživné až na pár zajímavých momentů. Dilema je na přetřes několikrát, ale vždy bez jasného závěru. Je to jako sledovat debatu na toto téma na pozadí jakéhos takéhos příběhu. Ovšem Truda Grosslichtová je rozkošná.

Půvabná a viditelně nákladná veselohra jistě potěší divákovo oko, přestože dějová linka je chabá a více než průměrná. Takový scénář bylo možno v době první republiky (ale i pozdějším Protektorátu) vidět neustále - žena se rozhodně umění věnovat úplně vše, tedy i svého manžela a svou dceru. Ovšem zapříčiní také, aby se situace neopakovala i v další generaci. Z herecké stránky zaujme především půvabná Grosslichtová, v malém štěku sekretářky se objeví Ferbasová, hlavní roli pak ztvárňuje neznámá Markéta Krausová (musím však podotknout, že nikoliv špatně, podává herecký mírný nadprůměr dané doby). Jen mi není jasné, z jakého důvodu toto dílko upadlo téměř do zapomění (pouze 29 hodnotících!!).

Na začátku filmu řekne tajemník Rožek , že dcera generálního ředitele je příliš hubená ... Herečka T. Grosslichtová byla přitom největší baculka z prvorepublikových hereček.

Obyčejná prvorepubliková komedie kde se matka snaží své dceři naznačit aby si z ní nevzala příklad a dcera se samozdřejmě rozhodne správně.