Kachní polévka (1933)

První mé celovečerní setkání s bratry Marxovými. Díky dočasné dostupnosti na 35mm kopiích jsem ji navíc mohl opakovaně promítat ve svém kině. Na jejich humor jsem byl napoprvé docela nepřipravený, ale i tak se slušně bavil. Po tomto filmu mi bylo jasné, u koho se se svým stylem humoru inspiroval ve svých začátcích Woody Allen.

Taky s troškou do mlýna:Firefly: "Ne že by mě to zajímalo, ale kde je tvůj manžel?" -Paní Teasdaleová: "Je mrtvý".-Firefly: "Vsadím se, že se na to jen vymlouvá."-Paní Teasdaleová: "Byla jsem s ním až do konce."-Firefly: "To není divu, že zemřel."-Paní Teasdaleová: "Držela jsem ho v náručí a líbala ho."-Firefly:" Aha, takže to byla vražda."---Naprosto úchvatní Marxové (název filmu nelze doslova přeložit, je to slovní hříčka. Proto např. v Německu promítali pod názvem "Bratři Marxové ve válce")

[3,5*]"Gentlemen,Chicoliniheremaytalklikeanidiotandlooklikeanidiot,butdon'tletthatfoolyou.Hereallyisanidiot."Poriadne strelená komédia vychádzajúca (a hojne čerpajúca) z nemej grotesky, ktorá je zaradená v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Spočiatku sa mi ten štýl humoru zdal byť poriadne zastaraný (ako niečo, čo už dávno skončilo na smetisku dejín) a miestami aj trochu trápny. Lenže ten humor je zároveň aj akýmsi zvláštnym spôsobom nákazlivý, takže som sa nemohol ubrániť tomu, aby ma postupne ovládol. Pokiaľ v prvej polovici som sa väčšinou len tu a tam jemne pochechtával, druhú polovicu som sa už v podstate celú prerehotal. Je to zrejme aj tým, že film priam hýri vtipnými nápadmi, pričom koncentrácia týchto nápadov sa ku koncu filmu postupne zvyšuje (slávna zrkadlová scéna, zvonkohra na vojenských prilbách, vojnové scény)."Three men and one woman are trapped in a building. Send help at once. If you can't send help, send two more women."

Myslím na Slavoje Žiž(e)ka, který – tuším, že vThe Pervert's Guide to Cinema– přirovnal Harpa Marxe k idu (pojem z freudovské psychoanalýzy reprezentující nejnižší složku lidské psychiky, jejíž jedinou vůli je neohlížeje se na morálku a zákony dosahovat slasti). Musím říct, že něco na tom bude a že mně Harpova a. k. a. Pinkyho totální nekonvenčnost a absolutní anarchističnost jakožto "nominálnímu nonkonformistovi a dekadentu" a.k.a. Jeanu Floressasi des Esseintes učarovaly, rozhodně budu s bratry Marxovými – kteřížto všichni podědili schopnost (po)zlobit, a tedy každý tak trochu koresponduje s idem, ostatně co se týče struktury jejich filmů, i ta připomíná výtrysk pudů, vyblbnutí – pokračovat. Případné tipy do pošty uvítám. :-) 80 %

50 %, leč vzhledem ke své „kultovní“ pověsti je to mnohem slabší než jsem čekal. Groucho hrne svůj vodopád slovních fórů, ale i když jsou dobré a místy skvělé, brzo se omrzí, protože dialogy pak nikam nesměřují a ztrácí jakýkoli jiný smysl než poskytnout prostor pro vtípky. Satirické šlehání politiky a diplomacie (v kontextu 30. let) lze sice ocenit, ale opět je to celé příliš absurdní, než aby to nějak hlouběji zapůsobilo (ve srovnání třeba s genialitou Dr. Strangelove, která je absurdní právě tak akorát). Vcelku mi připadá, že v tomto (naštěstí ne moc dlouhém) díle jsou typická negativa marxovských filmů (jalová zápletka, nesmyslný děj, ploché a otravné postavy, příšerné muzikálové scény) výraznější než jinde. Dlužno nicméně podotknout, že se tu najdou klasické momenty, z nichž si evidentně brali inspiraci různí pozdější klasikové (Sellers, Allen, Pythoni...) - Pro první ochutnávku bří Marxů ale rozhodně nedoporučuju, takováNoc v opeřeje určitě lepší.