Volání vlků (1975)

Talianske "zasnezene aljasske kovbojky" tomuto statu /talianskemu/ nikdy poriadne nesli a i toto skoncilo kdesi na polceste. Zasnezena radoby Aljaska fajn /no, u Il Grande Silenzio sa Cortina D´ampezzo tvarila ze je UTah/, pribeo psovi ktoreho akceptovali vlky dokonca ako vodcu - tak toto kriva na obe nohy. Uzivatel majo25 vyborne vypisal nelogicnosti , ktorymi sa film doslova hemzi. Mno jo, logika su vzala dovolenku, scenarista na to dost jebal, no avysledok je takyto pod/ priemerny polotovar. Mnohe studenovojnove filmy su kvalitne i po rokoch, tu zub casu pracuje neuprosne. Zavediem novu kategoriu -  filmy u ktorych zub casu pracuje neuprosne   45 %(16.11.2025)

Před víc jak dvaceti lety jsem z tohoto filmu na Nově zahlédl necelou polovinu. Pamatoval jsem si jen krátkou scénu, jak ten čokl skáče dolů z balkónu hostince a blonďatého chlapce, co na něj volá. Dlouho jsem přemýšlel, co že jsem to tehdy vlastně viděl, nějaký čas jsem se mylně domníval, že jde o velmi podobný film téže provenience Buck z konce světa. Až nedávno se mi ten správný čirou náhodou podařilo vypátrat a tentokrát shlédnout celý. V mnohých ohledech je film zcela odfláknutý, zvláště boje s neschopnými Indiány. Některé scény a chování postav působí nelogicky, herci se také moc nepředvedli. Přesto uděluji lepší 2 * a40%, viděl jsem už i daleko horší filmy.(11.06.2023)

Taliani nikdy nevedeli točiť zasnežené "aljašské kovbojky" a tento film je toho iba ďalší dôkaz. Zlyháva takmer vo všetkých filmových aspektoch - od príbehu cez réžiu a spracovanie až po hercov. Keď aj 4-ročné dieťa vie správne uhádnuť, že sa jedná o ovčiaka a tu starý skúsený lovec v jednom kuse hundre, že je to vlk, stávajú mi vlasy dupkom. Speváčka v kasíne chce zmeniť spôsob života a vymeniť ho za farmu na Aljaške (!), kde asi asi od rána do večera makať na poli; pes skáčuci na ľudi z dvojmetrovej výšky (kde je jasne vidno, že pes je dolosva hodený) a podobných nelogičností a naivností je ďaleko viac. Indiánske súboje a celkové vyobrazenie indiánov sú tiež zúfalé. Pri práci so psom brali filmári asi prvú ostrú a častá dejová skratkovitosť na príbehu tiež nepridáva. Obsadenie pôsobí neraz amatérsky, výkony hercov slabučké, a tie dialógy - každý druhý skvost, jedine Palance v roli hl. záporaká tomu pridáva na poctivosti. Iba dobrodružnosť príbehu a pekné zasnežené prostredie spôsobili, že som v hodnotení nešiel nižšie, aj keď samotný príbeh by si to zaslúžil.(09.02.2018)

Sice se jedná spíše o béčkovější film, ovšem mně se to kdysi jako malému divákovi líbilo. Pro mládež se dle mého jedná rozhodně o zajímavý dobrodružný film, který má napětí, jasně dané dobro a zlo, přátelství člověka a psa, nevraživost, ale i lásku mezi lidmi. Příběhy Jacka Londona jsou poutavé a tentokrát v krásné zasněžené přírodě Aljašky ukazuje příběh malého chlapce Jima, který spolu se svoji sestrou osiřel a zachráncem se jim stal zdivočelý kazašský ovčák Buck a později sympatická postava ztvárněná Jackem Palancem. Ještě dnes mám někde originální VHS s tímto snímkem.(09.12.2012)

Jéžiši marjá, a já si myslel, že podobné filmy točili jen v bývalé NDR. Tohle bylo fakt husté.Tak prkenné herce jsem už dlouho v ničem neviděl, a to včetně obou hvězd Jacka Palance a Joan Collinsové. Úplně nejvíce mě ale dostali ti zlí indiáni. Můj bože, kdyby indiáni bojovali s dobrodruhy a zlatokopy tím stylem, jak je to prezentováno ve filmu, tak by se dnešního dne nedožili. I v dětských pohádkách bývají věrohodnější souboje a není tak jasně poznat, že pěsti celou dobu máchají do vzduchu a nůž se bodá do podpaží. Jako dobrodružný snímek je to bída, ovšem jako komedie to docela ujde.(05.12.2002)