Muž, který chtěl být králem (1975)

Film je adaptací povídky Rudyarda Kiplinga a viděl jsem ho kdysi dávno v TV, ale už si ho moc nepamatoval. Sleduje příběh dvou bývalých britských vojáků, Daniela Dravota (Connery) a Peachy Carnehana (Caine), kteří se v 80. letech 19. století vydávají z Indie, kde film začíná, do odlehlého fiktivního Kafiristánu (dnešní Afghánistán) s cílem stát se králi. Po překročení pohoří Karakoram potkají domorodý kmen, který Daniela omylem považuje za boha kvůli jeho zednářskému medailonu. Daniel jejich víry zneužije k získání moci a bohatství, a Peachy jej z počátku podporuje, ale varuje před přílišnou aroganci. Jejich plán se však zhroutí, když Danielova pýcha a touha po trvalém vládnutí domorodcům odhalí, že je člověk, což vede k tragickým následkům. Film v sobě míchá dobrodružství, exotické lokace, humor s hlubšími tématy, jako je imperialismus, chamtivost a lidská pýcha. Film byl natáčen převážně v Maroku v okolí Marrákeše a údajný Karakoram je pohoří Atlas. Osobně mne na filmu nejvíc bavila asi ta ironicko-humorná linka podaná zejména v rozhovorech mezi Connerym a Cainem.

Kterak se anglický básník, prozaik, povídkář a novinář Rudyard Kipling, narozený v indické Bombaji, dozvěděl o velkém panovnickém podvodu. Fenomenální film představující svižné dobrodružství z exotického a nebezpečného světa Kafiristánu pod režijním vedením Johna Hustona, kterému se tímto podařilo něco, co málokomu jinému. Natočil dobrodružný film disponující ohromující epický rozsah s vizuálním citem a schopností vyvážit dobrodružství, drama a humor. A právě díky tomu vytvořil pro diváky neméně ohromnou poutavost. Spojení Seana Conneryho a Michaela Cainea bylo šťastnou volbou. Společně podávají výjimečné výkony, přičemž jejich chemie je, jak se pro zjednodušení říká, vrcholem všeho možného i nemožného. Díky tomu film dokáže v každé scéně zanechat hluboký filmový dojem, kdy lze z onoho prostředí pocítit i tamní horký vzduch a krystalky písku mezi zuby.

Oddechovou/vtipnou formou o rozdílnosti kultur a civilizací. V kulisách 19.století, avšak (samozřejmě v historicky modifikované podobě) velmi aktuální i dnes...  Děj je napínavý, plný zvratů. Oba hlavní protagonisté se snaží seč mohou. A strhující jsou i krajinné scenerie, sice neautentické ale nádherné - natočeno převážně v Maroku (pohoří Atlas).

Kvalitne natočený dobrodružný príbeh dvoch britských dobrodruhov prenášajúci nás do dôb britského impéria v Indii. Snaha získať bohatstvo Kafiristanu ponúka orientálne dobrodružstvo a stretnutie s neobyčajnými domorodými kmeňmi a zvykmi v srdci Ázie v mnohom pripomínajúceIndiana Jonesa. Nenájdete tu však americké požmurkávanie, pretože tu ide o serióznu drámu, ktorá končí shakespearovskou tragédiou muža, ktorý podľahol sebaklamu o svojej božskosti a tak spôsobil skazu nie len sebe ale aj svojim priateľom. Produkcia je klasicky britsky striedma, ale profesionálna, takže zub času kvalite príbehu veľmi neublížil. Veľkú zásluhu na tom majú hlavne predstavitelia hlavných rolí Sean Connery a Michael Caine, ktorí sú v úlohách vojenských dobrodruhov úplne presvedčiví. 90%

Sean Connery v roce 1975 potřetí, tentokrát v dobrodružné klasice, kterou jsem i já kdysi viděl a kterou si jako námět půjčilo spousta seriálů (jen ve Hvězdné bráně aspoň dvakrát). Někde na přelomu 19-20. století se dva britští důstojníci a šarmantní podfukáři rozhodnout dojít do ztraceného Kafiristánu a stát se tam s pomocí 20 pušek králi. Film je rozdělený do jasných pasáží (putování, získávání vlivu a nakonec nevyhnutelný vzestup a pád). Je to vtipné, výpravné, dobrodružné i k zamyšlení, nechybí pár solidních akcí a celkově to na podobnou klasiku má překvapivě švih a šmrc podpořený i vynikajícími herci. Caine hraje svého obvyklého šarmantního, lehce podfukářského hezouna, zatímco Connery se spíše drží v pozadí, aby na konci zazářil když mu moc začne stoupat do hlavy. V podstatě bez chyb a mezi 4-5*, ale na těch pět mě to prostě nestrhlo, protože člověk od začátku tuší jak to bude probíhat a jak to dopadne. Dobrodružný film roku 1975.