Vaterland - Lovecký deník (2004)

V devadesátých letech česká kinematografie experimentovala se žánry, stejně jako se experimentovalo v šedesátých letech dvacátého století, vlivem čehož se toto období nazvalo jako „nová vlna“, ale často jí chyběla zkušenost, která by pokusy proměnila v průlomová díla. Stejný problém trápí i tento snímek z období až po miléniu. Ambice jsou přítomné, ale dramaturgie je rozmělnila. Režisér David Jeřáb vsadil na dusivou atmosféru v pomalém tempu, s mystickými prvky a surrealistickými obrazy vytvářející napětí, které však bohužel pravidelně vyhasíná kvůli vágním postavám a nedotaženým motivacím. I tak nejsilnějším vizuálem některé záběry zůstávají v hlavě. To ovšem nestačí. Snímek se drží tajemna místo psychologické hloubky. Zůstalo tak spíše zmatení než poetická nejednoznačnost. Samotny závěr navíc vyprodukoval další otázky bez uspokojivých odpovědí. Snímek svým vyzněním sice diváckou mysl provokuje, ale funguje jako promarněná příležitost. Karel Roden působí přesvědčivě, čímž dodává potřebné ostření. Oholenou hlavu měl kvůli roli Rasputina ve filmu Hellboy (2004), který se točil ve stejném roce, avšak využilo se to tu dostatečně. Vedlejší postavy zůstávají plošné. Esteticky působivé a autorsky jisté, ale bez disciplíny scénáře a hloubky postav zůstává dílo jakoby nedokončené. Pokračování nebo přepracování by mohlo odhalit skutečný potenciál. Jenomže už na něco takového nejsou ma Barrandově jak tvůrci, tak i schopní herci.

Ta společnost byla asi znechucena hektičností doby, možná byli unaveni sluncem, úspěchem, rozumnou logičností. Proto udělali výlet na místo, kde se zastavil čas. Bezčasí. Jenže zvolený časoprostor byl nemocný. Jako by tam lidé pěstovali kombuchu a věřili starým bohům, duchopravectví a kultu Cthulhu. Teď ve vzduchu visí lovecká horečka, třídní boj a surrealismus. Waaa!

Když se dívám na ta hodnocení a komentáře,tak moc nechápu,že to lidi nepřijali.Přitom je to vlastně docela prostej film.Akorát jde jakoby 'ke kořeni'. Svým způsobem to vlastně předjímá hipstery.'To je dědečkovo toto a ono.' ,'Udělám si knír,zúčastním se rituálu a nechám se vyfotit.' Vtipnej je závěr.Jako kdyby si Jařab vystřelil (doslova) ze svojí vlastní enigmatičnosti.Už jenom tím,že vraždící skupinky jsou dvě.Dvojice, kterou vede Vlach, nemá zjevně žádné tajemné úmysly.Ale prostě 'jde v noci na srnečka'. A sejmou Richarda. Řada lidí kritizuje tu televizní formu.Ale mně jednak nevadila.Funguje to.A zároveň je to evokace devadesátých let.Protože to je vlastně pohled zpět zhruba po patnácti letech.V tomhle směru je ten konec vlastně velmi hořký.Jednak je vidět,jak Leo zestárnul a zasáhla ho nějaká choroba.Přirozeny chod života,který s sebou přináší problémy.A zároveň je to metafora 'ochrnuté současnosti', kdy se nepovedlo navázat.

Film, který je možno definovat jakoneurčitý. A neurčitost je znakem moderní vědy i umění. Film ovšem modernu nijak a v ničem nepřekonává. Jediné co jej drží v pantech je dvojice Roden - Řehák, ostatním dialektickým dvojicím (téze - antitéze), jako Vaterland kdysi a po letech, klouby a spoje (možná úmyslně) chybí. Proto, chápu, že i komentáře a hodnocení musí být nespojité, tak jako celý film. (Alespoň brazilští Indiáni mohli mít bederní roušky; třeba na rozdíl od Adiye Oyunchimegové.)

Hrozně zvláštní snímek. Je dost možné, že jsem ho úplně nepochopil, pokud tam vůbec něco k pochopení je, ale myslím, že by to filmu akorát přidalo na absurditě. Film taky nevypadá zrovna nejlépe a hudba se mi tam taky moc nehodila. Herecké výkony byly celkem dobré a hororové elementy taky nebyly špatné, ale jako celek mě film hrozně zmátl.4/10