Kill Bill 2 (2004)

Druhý Kill Bill odděluje filmové pozéry od fanoušků, protože v každém ohledu jde o lepší film než je první část, jen dělá všechno proto, aby převrátil očekávání plynoucí z minula, což pro některé nakonec může být už příliš a cesta směrem, který si nepřáli. Protože tady se zrodila nejlepší podoba Quentina Tarantina, fanouška a prodavače, který dobyl filmový byznys.. Volume 2 je tou rozvlečenější, méně sevřenou ale ještě více autorskou vizí, v níž se dovršuje cesta pomsty Beatrix Kiddo za svým mistrem a milencem Billem. Nikoli tak přímočaré, tak asijské, ale o to víc tarantinovské.. Akci střídají z příběhu vypočující dialogy a není to v ničem míň kvalitnější, ba ještě naopak. Kill Bill 2 víc sází na scénář, než na fanouškovskou poklonu akčním orientálním žánrovkám a ještě víc přistupuje k moderní aktualizaci westernu.. Navíc snímek kromě přímočarého putování za pomstou hlava nehlava umí naprosto okázale zpomalit a převrátit od začátku definovanou černobílou dynamiku příběhu jedinou scénou.. Co minule dávalo lesk béčku tady si razí cestu do té nejvyšší filmové výstavní poličky!.. A leč je dnes spíše zvykem upozadit dvoudílný Kill Bill v rámci Tarantinovy velmi populární filmografie, právě tady jde o ten jeho jedinečný osobitý projev a doufám, že i dle jeho samotného, naprosto nejvěrnějíš zhmotnění tvůrčího snu..95%

Druhá časť značne akčnejšia, aj v keď jasne predvídateľnej dejovej línii. V tomto filme ale išlo skôr o tú bizarnosť, ktorá sa mihala v každom dialógu, bojovej sekvencii či už len v samotných pohľadoch hercov. Uma Thurman a David Carradine skvelá dvojka, ktorá tomu dodala punc kultovosti. Quentin je proste pre mňa tak trochu úchyl. 75 %

Úžasná hudba během filmu i po něm s titulky, která dokresluje ten úžasný zážitek z celku. I po x tém shlédnutí si Kill Bill vol.2 užívám a bavím se. Skutečně jde o nadčasové dílo. Dovysvětluje se příběh a je tu hodně dobré akce, dialogů a nezapomenutelných scén. Skvělè dialogy. Naprosto nesouhlasím, že by to nějak míjelo jedničku,nebo že to k sobě nepasuje a nebo že jednička vůbec nebyla třeba - to je totiž blbost. Obě části jsou své a patří jednoznačně k sobě. Je to skvělá práce a cool dvojice filmů, které k sobě patří a sedí jako prdel na hrnec. Dvojka je ale lepší, alespoň pro mě  Lepší humor, kouzelné dialogy a situace, kdy si říkám,ten Tarantino je král. Je tu tolik věcí co mě berou a stále při sledování dostávají. Budd a jeho scény jsou také legendární, v jeho obydlí se dějí pěkný věci a stejně tak Pai Mei ohledně výcviku je jak zábavný tak stylový zážitek.Je to jízda která se dá sledovat jak v jednu ráno,tak okolo oběda a pokaždé to stojí za to . Je to jako Pulp fiction, dá to pokaždé něco a to Quentin umí. Moc bych si přál ještě aspoň deset jeho filmů, kterých už se nejspíš nedočkáme. Proto si moc vážím těch co tu jsou a téměř všechny mají své kouzlo a každý z nich si rád znovu a znovu pustím, protože je to přesně můj šálek kávy, který si vždycky dokážu skvěle vychutnat

"That woman deserves her revenge and we deserve to die."/// Volume 2. je ve směs dost jiný film, než bylajednička.Tarantinozde jde přímo proti očekávání a dokonce mění i žánry. Je to tišší, pomalejší a osudovější. Postavy tu jsou více prokrelesný a příběh se krásně uzavře. Přijde mi, že už to je víc taková ta tarantinovka, na které jsme zvyklí. Bohužel tu máme méně akce, tempo občas vázne a zkrátka stylisticky dvojka dost odbočuje od jedničky. Oba filmy pak působí dost nesourodně. Takže když jestli čekáte další akční inferno, tak budete lehce zklamaní. Ovšem, jako film sám osobě je to skvělý.    /Hodnocení: 8/10.

Společná recenze na oba filmy.Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že Kill Bill série se oslavuje jen kvůli tomu, že to udělal Tarantino a je očekávatelné to oslavovat. Pustil jsem si to s otevřenou myslí a taky pocitem "je to Tarantino, bude to dobrý", no, nebylo. Upřímně jsem oba filmy dumal nad tím, co má být pointa tohoto filmu a jestli kromě audiovizuálu uvidím i něco zajímavého. A i vzhledem k tomu, co Tarantino dokázal před a po těchto filmech, tohle je neskutečná slátanina. Chvíli to působilo jako že Tarantino si vzal příklad z Východu a v Japonsku navařil super film. Chvíli to působilo jako satira. Až tak v polovině mi došlo, že ty filmy se snaží hrát na nějaký prvoplánový nápad pomsty, ale že vlastně filmy samy nevědí, kde mají svoji DNA. Souboje s meči vypadají komicky, ale spíše komicky trapně, pokud jste viděli někoho někdy šermovat nebo i nacvičovat s katanou. Hlavní hrdinka působí většinu doby jako neporazitelný tank a když se to příběhu hodí "šup" a najednou prohrává, co jde prohrát. Nulové napětí, eskalace příběhu nebo nějaký character development minimální. Hlavní postava si prohazuje nálady a emoce, jak kdyby to byly ponožky a ty ponožky dost smrdí po většinu času. Filmy se většinu času táhnou, kdyby v tom roztáhnutém čase byly aspoň zajímavé dialogy, ale to se většinou nekoná. Akce působí jak z Béčkového filmu a přinejlepším je to doslova tak možná na zabití času. A není to dobou, protože v té době vznikaly už lepší filmy. Tohle je tak strašně nemastné a neslané, že největším zážitkem z toho filmu jsou ty lokace a rekvizity. Postavy často popírají samy sebe a vlastní přesvědčení a občas to působí, jako kdyby někdo psal ty texty 5 minut před natáčením. A tak se znovu vracím k tomu, že vlastně nevím, jak tento film mám brát. Jako akční krimi to stálo za prd, jako thriller to stálo za prd, když bych vzal v potaz, že to je možná satira, i ta stojí za prd. A tak mi nezbývá než se spokojit s vysvětlením, že jsem jednoduše viděl jeden z nejvíce nadhodnocených filmů, jen protože to točil Tarantino. Jsem si dost jistý, že být pod tímhle podepsaný někdo jiný, nemá to takovou pozornost a ani takové ohlasy. Ty filmy mají přehršel nedostatků nejen obecně, ale i na poměry Tarantina. Ačkoliv jeho otisk tam vidět je, je dost malý.