Vamos a matar, compañeros (1970)

Veru som si ale pochutnal. Westernová lahôdka, ktorú som zhltol na jedno zhliadnutie. Hoci podobný námet už Sergio Corbucci natočil (viď tiež celkom fajn filmŽoldnier),Vamos a matar, Compañerosje o dosť lepšie spracovaný snímok o dvoch chlapíkoch na pozadí Mexickej revolúcie, ktorí idú oslobodiť "vedúcu" osobnosť revolucionárov. Kráľovsky som sa bavil, ani raz som sa od toho neodtrhol. 100% s rozumne vybranou hudbou."Vamos a matar, vamos a matar COM-PA-ÑE-ROS!!!"

Corbucciho slavnýDjangoani těžce subversivníVelké Tichojsou westerny, které jsem si příliš neoblíbil. Jsou na můj vkus příliš utahané a jejich hrdinové jsou poněkud tragicko-romanticky zatížení. Jeho zapata westerny jsou živější, hrdinové spolu mají dobrou dynamiku aFranco Nerov nich hraje podobnou postavu. V ono prvním filmu (Žoldnéř)Corbuccihorevolucionářské trilogie je jeho Polák je stejně cynický (revoluce mu je volná, jde čistě po penězích) a stejně drze si zapaluje sirky o druhé lidi, jako to dělá jeho Švéd zde. Dokonce má stejně a stejně dobrou dynamiku s druhým (a rovněž skvělým) protagonistou filmu - mexickým revolucionářem. Toho zde již nehrajeTony Musante, ale o něco málo hezčíTomas Milian, který skvěle sekundovalLee Van CleefaveVelké Přestřelce, což je supr špageták od Sergia Sollimi.Companerosskvěle fungují prvních 45 minut, ale pak jim dojde dech a v závěru jsou jaksi horkou jehlou sešití.

Sergio Corbucci špageťáky točiť vedel, o tom žiadna a Companeros sú toho dôkazom. So scenárom si tentokrát veľa práce nedal, nakoľko sa s menším obmenami jedná o príbeh totožný s tým, ktorý nakoncipoval v o dva roky staršom Zapata westerne Žoldnier. Súhra hereckej dvojice Franco Nero - Tomas Milian, občasne dopĺňanej postavou záporáka v podaní charizmatického Jacka Palancea však funguje výborne a Companeros najmä vo svojej druhej polovici naberú grády aj čo sa akčných sekvencií týka. Jediné, čo ma tu mierne sklamalo bol soundtrack. Od spolupráce dvojice uznávaných fachmanov Ennio Morricone & Bruno Nicolai by človek očakával vznik poriadneho evergreenu, chlapci sa však tentokrát nepretrhli a použili akýsi druhoradý hudobný motív, zrejme uložený na horšie časy na dne pracovného stolíka.

Vamos a matar, compañeros!!
Zase opět italský film, kde jsem slyšel prvně hudbu, kterou jsem si zamiloval a až poté jsem si pustil ten film, kvůli hudbě. No a je to spaghety western jak poleno, i když každou scénu kde zazní titulní znělka vylepšuje o 100 procent. Takže celkem jsem i spokejený, není to nic z čeho bych jásal, ale už jen díky té hudbě dávám 7/10

Nedává to moc smysl, Sergiovi se to občas takřka roztomile vymkne z rukou a Nerův Švéd vypadá v závěrečné zpomalovačce jako Pavel Zedníček. Jenže když holt máte pro zapaťácké špageťáky se spoustou kouzelných postaviček slabost, tak vám uvedené může vadit jen těžko. Třetí, třebaže asi nejslabší spolupráce režisérské a herecké legendy žánru ty koule prostě pořád má. A podvratný revolucionářský ústřední marš si zaslouží samostatnou hvězdu navíc.