Kdo najde přítele, najde poklad (1981)

K tomuto filmu jsem se poprvé dopracoval teprve včera, po téměř 45 letech od jeho vzniku. Oproti podmnožině filmů Spencera s Hillem, které byly uvedeny téměř souběžně i v našich kinech, je tak o třídu slabší - stačí porovnat s o pár let starší Corbucciho komedií Sudá a lichá. Scénář je prostější, humoru pomálu, bitky víceméně recyklované (bez nějakých nových vtipných prvků), tradiční "fackovací panák" R.Pizzuti je tu dost nevyužitý. Dost podivně působí u 2-3 scén zrychlený obraz. Navíc žádná zapamatovatelná ústřední píseň nebo melodie.

Nevím, co se s mou oblíbenou S&H dvojicí stalo, jestli jsem fakt nebyl patřičně naladěn, ale vůbec nechápu ostatní komentující - tohle je nejhorší spencer-hillovka, jakou si pamatuju. Co se týče děje, buď se nic nikam neposouvá, nebo je to naprostý chaos. Domorodci na ostrově spolu s japončíkem, co si myslí, že je ještě válka? Koho ta zápletka napadla? Skoro všechny postavy mimo ústřední dvojici - zejména domorodec Anulu - jsou naprosto nevtipní šašci, kterým se můžou smát tak nanejvýš děti. Nezachrání to ani tři fešné domorodkyně. Jediná bitka, co stojí za to - a že jich tam moc není - je ta poslední, kde jsou to konečně staří dobří Spencer & Hill s originálními choreografiemi. Režisér Corbucci tak pro mě zůstává jakýmsi hit-&-miss - u jehoSudé a lichémám poznámku, že jde za mě o druhou nejlepší spencer-hillovku, zatímco u čisté hillovkySuperpoldašlo zase o zklamání. Lepší skóre má tedy režisér Barboni (nejlepší S&HDva výtečníciza 5,DvojníciaJdi na toza 4).

"Chi trova un amico, trova un tesoro"patrí už medzi klasiky. Ja však musím férovo povedať, že s každým zhliadnutím sa moje hodnotenie na tento film posúva vyššie. Toto je skutočne poriadna chuťovečka s trochou teplej atmosféry na ostrove Bongo Bongo. Myslím si, že asi v žiadnom filme nie je vzťah medzi Hillom a Spencerom na takej nízkej úrovni ako tu... a to nemyslím, že by ich chémia nefungovala. Naopak skôr mám pocit, že tu by Charlie skutočne Alana najradšej zabil a vôbec sa mu v tomto smere nečudujem. O zábavu je tu postarané náramne vďaka solídnym bitkám s pirátmi (vie mi niekto povedať, čo znamená Zjakatum?), útok na japonskú pevnosť ... no a samozrejme finále, kde sa dozvieme ako je to vlastne s tým pokladom a čo vlastne mohli naši hrdinovia získať. Nemôžem zabudnúť ani na papagája Pakita a jeho vetu "Marmeláda zdraví dáva" a je tu proste veľké množstvo kvalitného materiálu, ktorý si podľa mňa užijú všetci, čo majú radi túto dvojicu. Dokonca môžem povedať, že keď sme navštívili múzeum Buda Spencera a Terrenca Hilla v Berlíne, tak sme si aj kúpili pohár marmelády bratov Puffinov. Je v nej predsa veľa energie a života. Za mňa čím ďalej tým viac skutočná klasika.Hodnotenie: A

Asi je to moje chyba, že jsem se nechal navnadit vyšším hodnocením i když bych měl vědět, že mě tento typ komedií míjí. Nostalgie nefunguje, takže zůstává primitivní děj, nudná fackovaná a otravná hudba. Jakkoliv jsou mi Hill se Spencerem sympatičtí, hrají v pro mě nestravitelných stupiďárnách. Pro někoho pohodová zábava, pro mě obrovské utrpení. PS: přitom třebaBohové musejí být šílení jednaidvas podobným typem absurdního humoru, jsou jedněmi z mých nejoblíbenějších komedií.

Tak samozřejmě, nějaký propracovaný scénář u filmů Hill and Spencer očekávat nelze, nicméně cesta za pokladem na neobjevený ostrov jde celkem nenásilně, samotné bitky na ostrově už jsou takovým standardem, ať už to je bláznivý japonský voják nebo piráti nebo mafie, která chce poklad také. Takový solidní průměr H+S.