Un drôle de paroissien (1963)

První spolupráce J.-P. Mockyho se slavným komikem Bourvilem je něco mezi veselohrou a společenskou satirou na život "horních deseti tisíc" (ovšem ve značně zkarikované podobě).  Režisér a scénárista Mocky si nepokrytě utahuje z neschopné policie (dýchavičná figurka hraná dvorním Mockyho hercem F. Blanchem), ale také z francouzské církve.

S rafinovaností nejdál dojdeš aneb i zloděj má své zásady. Aristokrat z upadající šlechtické rodiny, která se štítí práce, ale potřebuje záchranu z finanční tísně, má plán... a ne ledajaký! Tento netradiční způsob obohacování lze pokládat za geniální nápad nejen ze strany hlavní postavy, ale v rovině námětu i od samotného tvůrce. Jean-Pierre Mocky natočil vtipnou hříčku s provokativním ideologickým rámcem a osobitým rukopisem, v němž míří k nekompromisní satiře, ale přesto vytváří hravou veselohru se skvěle vystavěným příběhem i pro běžného diváka. Zatímco protizákonně jednající člověk zde představuje neobyčejného lidského a vynalézavého hrdinu, neschopný a zmatky působící policejní aparát dostává tvrdě na frak. Satirická zamýšlení, jako třeba to nad jedním způsobem kradení, proti kterému neexistuje paragraf, fungují spíše jako okrasný doplněk, který průběh svižné komedie neruší. Výjimečně mi nevadil Francis Blanche, na něhož přišla světlá chvilka natolik, že upustil od svého výstředního přehrávání. Nezvyklý je oproti jiným komediím rovněž Bourvilův výkon, který svou komickou postavu vytváří často až v charakterní poloze, zatímco komickým tento film dělají spíše jednotlivé situace. Nutno říct, že i role katolíka s neotřele svéráznými názory na svět a víru Bourvilovi velice sedla a s Jeanem Poiretem si ve dvojici náramně padnou. Pro mě jeNezbedný farníkzatím snad nejlepšího Mockyho kousek, co jsem viděl, a když tak nad tím přemýšlím, nemám mu prakticky co vytknout... Černobílá komedie pro pamětníky v největší tvůrčí kvalitě, s nádechem uvolnění 60. let i jednou originální barevnou surrealistickou kapkou navíc!Ó, bože! "Stvořil jsi mě líným a teď mě ještě opouštíš?"95%      . . .      /// POZOR,zdejší komentář od uživatele Pohrobek se rozhodně týká jiné Mockyho komedie s BourvilemVelké zděšení (La Grande Frousse, 1964).

Vtipná komédia o svojráznej aristokratickej rodine, kde práca znamená hlbokú urážku. Chudobná ale pyšná rodina vymyslí plán ako získať peniaze. Začnú vykrádať pokladničky z kostolov... Bourvil vo vynikajúcej forme ťahá celý film, čiernobiela kamera vynikne pri farebných snových kreáciach. Siedme hodnotenie, tretí komentár.

Vrchní, prchniavant la lettre, à la française et selon Mocky: povrchní satira namířená proti všem. Protože sleduje společnost, nikoli člověka, nemají postavy žádnou psychologii. A bohužel i řada dobrých komediálních nápadů je pohříchu nedopečená. 1,5*

Milý starý film. Ale že by to bola kritika katolíckej cirkvi, o tom silno pochybujem. Cirkevní predstavitelia by iste uvítali, keby ich kritizovali len takýmto spôsobom. Ide skôr o kritiku pokrytectva niektorých katolíkov. Asi to vtedy bolo aktuálne.