Velké prádlo (1968)

"Den bez televize je jako jídlo bez nápojů.":o) Ve své době komedie s lehkým sci-fi prvkem se již proměnila v retro podívanou. V podání nápaditých tvůrců bych si dokázal představit i volný remake, kde by parta protestních záškodníků místo televizních antén ničila wi-fi routery. :D  Myšlenka o zhoubném vlivu závislosti na masovém médiu se mi jeví jako nadčasová a zpracování pořád svěží. Atmosféra roku 1968 zde hýří uvolněním s chutí společensky bojovat za své cíle a proti problému (ještě před deziluzí, kterou v nejednom státě následně přinesly zlomové politické události) a připomene v pozadí i okamžiky čekání na první barevné TV vysílání. Jean-Pierre Mocky v plné formě uměl spojit klasickou groteskní komedii s nápaditým absurdním humorem a „intelektuální“ satirou z kruhu vyšších míst. Ty nejlepší komedie pana režiséra mě vždycky dostanou i za opětovných zhlédnutí, mj. poznáním, kolik úžasných nápadů, drobných vtípků nebo slovních narážek jsem dříve nedokázal plně vnímat. Už jen ty absurdní rozdíly přes ulici od baráku k baráku, kde v jednom kvůli poruše topení bojují s neustálým těžkým vedrem, zatímco ve druhém mrznou v zimním oblečení, jsou něco! Nebo série až „sklepáckých“ dialogů s absurdními slovními přestřelkami, sborovými promluvami a živými zpívankami(!) mezi profesory a spol. během akce na střechách, na chodbách, v restauraci... a celkově svižně nabitá kadence humoru a akce, která napíná a baví až do závěrečného vysílání a mě samotného vypuzuje k hlasitému pobavení. Bourvil a Dubillard tvoří náramně sehranou profesorskou dvojku a když se ještě k nim přidají ve vedlejších rolích Lonsdale, Chauffard nebo Poiret, nadšen ze všeho ostatního již časem překusuji i pár trapnějších fórků ze strany F. Blanche, který mi v pár scénách shazuje dojem o nějakých těch 5% dolů. Přesto pro mě znovu ohromný zážitek a sláva Mockymu za tak skvělé, originální a nekorektní komedie, z nichž tuto jsem si s chutí připomněl v den 5. výročí režisérova úmrtí.„Jeden skromný divák je vám vděčný, pane profesore, že se s váma může seznámit...“[90%]

Francie má užasný náměty a dokáže je i dobře zpracovat. Já obdivuji Bourvila v jaký kondici se ve filmu necházel, leckterý mladší kolega by mohl závidět. Místy byl humor nedotažen, třeba Bourvil jak mluvil "zezhora" v tv to vypadalo hrozně komicky, ale nebyl ani detailní záběr natož aby se ta scéna nějak rozvedla.

Nevšední film, tématem ale aktuální i po více než čtyřiceti letech. Mocky nikdy netočil "normální" filmy, ale zatímco Přátelema kopretiny jsem se horko těžko prokousával, tady jsem se na mnoha místech opravdu bavil. A to nejen díky Bourvilovi, zaujala mě například Alix Mahieux jako potřeštěná paní Delaroque.

Tři * za hodně bláznivý a netradičně nekorektně tematicky laděný film a ta čtvrtá je za skvělý původní dabing Filmového studia Barrandov dabing pro ČST Praha 1975, ve kterém září zejména Eduard Cupák, Miroslav Moravec a Oldřich Musil (jehož hlas k nám promlouval například z bezhlavého rytíře Pekoty). Výrazný a výborný hudební podkres.

Profesor Armand Saint-Just (Bourvil) už má plné zuby toho, že jeho žáci spí na hodinách. Příčinou této neaktivity je televize a fůra času, kterou před ní děti tráví. Narozdíl od svých kolegů, kteří se snaží vliv televize tlumit různými peticemi, přejde Saint-Just k radikálnějším činům a spolu s několika dalšími se rozhodne ničit televizní antény pomocí speciálního roztoku...Je opravdu vidět, že Velké prádlo pochází od tvůrců komedie Přátelé kopretiny. Opět je v centru dění anarchistická skupinka snažící se svérázným způsobem napravit nějaký společenský jev a opět po ní dychtivě, avšak neúspěšně pase policie (komisař a jeho nohsledi jsou dokonce obsazeni stejnými herci). I gagy se pohybují v podobném duchu nadsázky, avšak díky hudbě na mě filmy působily trochu jinak. Zatímco flétny Gérarda Calviho dávaly Přátelům punc jisté poetičnosti, zde s dravým motivem Francoise De Roubaix film vyznívá o trochu více crazy. Každopádně je škoda, že se na tento snímek zapomnělo, přináší totiž jednu z mála příležitostí vidět Bourvila v trochu jiné roli než typického dobráčka.