- HD
Tokyo senso sengo hiwa (1970)
Sledovat Tokyo senso sengo hiwa online
O filmu Tokyo senso sengo hiwa
Metafyzické tajemství o krádeži fotoaparátu studenta a následné sebevraždě zloděje.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (2)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Film, revoluce, sex: umění, rovnice nejednoho japonského artového filmu přelomu 60. a 70. let, zvláště z legendární produkční dílny "Art theater guild" (angl. překlad), stojící i za tímto snímkem, i když zde se rovnice až příliš vyrovnala mezi existenciálně estetickým pólem na jedné straně (a la Jošida nebo předchozí velkodílo Trest smrti oběšením) a sexuálně ukřičenou repetitivní linkou na straně druhé, která připomněla to dobré i špatné z Kodžiho Wakamatsu. Jako by rozštěp mysli hlavního hrdiny reflektoval určitý rozštěp autorské schopnosti vybalancovat naléhavost a valenci jednotlivých motivů: jestli chtěl Óšima zdvojit nepochopitelnou přehnanost intradiegetického filmu ve filmu vůči jeho fikčním divákům tím, že tuto nepochopitelnost přehánění pro reálné diváky přesune na repetitivní milostné scény s deliricky opakujícími se schématy stále těch samých promluv, tak se mu to podařilo. Naopak jsem si užíval přesně ty existenciální záblesky, kterými jako by prosvítal film skrytý pod tím viděným, ten, který je obsažený v každém filmu na světě, od toho zachycujícího pěnu dní přes konvenční hollywoodské umění zapomnění až po nejreálpolitičtější agitaci: "skrytý" očividný film města, objektů, linií, ruchů, mlčení, postav před tím, než se z nich stanou postavy sociální, diegetické nebo politické. Poezie reality ve své hlubší surrealisticko-existenciální rovině ještě před tím, než se ze mě stane identifikovatelné já a z této "hlubší" nezachytitelné reality její vyprázdněný dvojník, v němž dennodenně žijeme, a jenž nám vždy dovolí objevit onu nepochopitelnou "hlubší" realitu až zpětně: když už je vždy pozdě, protože smyčka toho pravého filmu dohrála už ve chvíli, kdy jsme ji vložili do promítačky. Nezbývá než zopakovat její cirkulární pohyb - a zjistit, že jsme si tu smyčku sami ovinuli kolem krku(10.01.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-10)Zajímavá, poměrně náročná experimentální záležitost a ač mi, jako povětšinou, příliš nevyhovují Oshimovy občasné tvrdošíjné "záseky" na některých až samoúčelných scénách, výborně jsem se bavil a invenční filmařinu si vysloveně užil.(03.07.2009)
Zdroj: ČSFD.cz (2009-07-03)