The Glass Menagerie (1973)

Skleněný zvěřinec, to jsou ty temnější aspekty při formování osobnosti. Tennessee Williams čerpal z intimních rodinných zkušeností, Freud je zde obnažen a rámován do zneklidňujících následků, úzkostí, destrukce a rozervanosti. Dříve by se vyložily na stůl karty hysterie, ovšem dnes se v politické korektnosti musí tvrdit: histrionská porucha osobnosti. A osoby s histrionskými rysy vyžadují neustálou pochvalu, a při neúspěchu mohou zahráti záchvaty, mají sklony k pomstychtivosti a bájivé lhavosti, touží po středu pozornosti, podléhají a podmaňují. Pro herecký výraz Hepburn jde o dokonalou roli, byť mohla přijít dříve. Ale drastičtější jsou ta dětská traumata, jež přetrvávají v niterných běsech a nevyhnutelně zanechávají tupou bolest a budoucí úpadky. Hvězdou představení je Amanda Wingfield (vskutku přesvědčivá Katharine Hepburn), manželem opuštěná matka dvou mladých, již dospělých dítek. Sentiment se vrací ke vzpomínce mládí, k ní adaptuje přítomnost i s potřebami a očekáváním, konturám reality navzdory. Hlavní mužskou postavou je Tom Wingfield (zajímavý Sam Waterston), Amandin syn s rozbouřeným duchem z rozporu mezi tou ubíjející skutečností a niternou tužbou. A když se stále chodí se džbánkem pro vodu, potom jednou ucho upadne pod tíhou zvyšujících se nároků. Třetí postavou pnutí je Laura Wingfield (pozoruhodná Joanna Miles), dcera Amandy, vytržená dětskou nejistotou z obvyklého přijímání života. Čtvrtým elementem pódia je Jim O'Connor (příjemný Michael Moriarty), bývalý spolužák a současný Tomův spolupracovník. Je vnějším zásahem, je nadějí i přáním, je uvědoměním i hořkostí, je tváří té spořádanější části společnosti, vědomě, nadšeně jdoucí za americkým snem, je vichřicí, která po sobě zanechává trosky a smutné vzlyky.Skleněný zvěřinec, Tennessee Williams, Anthony Harvey podruhé řídil Katharine Hepburn, svědomitě zneklidňující představení!(25.06.2021)

Williamsova nestárnoucí klasika je hrou natolik dobře napsanou, že i v provedení kvarteta bezdomovců v kulisách kontejnerů směsného odpadu by stála za vhození nějaké té bankovky do rozdrbané čepice. Když navíc v hlavní roli komanduje své potomstvo herečka prvotřídního formátu, která si zde mimochodem teprve v pozdním věku odbyla svůj televizní debut, je touto méně známou, komorní adaptací uspokojena leckterá náročnější duše, lačná po hodnotné kultuře. V domácím pohodlí bačkor a vlastního obýváku si lze vychutnat adekvátní náhradu divadelního představení se špičkovými aktéry.(14.12.2013)