Lev v zimě (1968)

Levovi nebola až taká zima,zimníkzimník by mu bol len ďalší zbytočný kostým do šatne, a cítiť z toho dosky, ktoré vraj znamenajúplanétu. Takže herecky absolútne špičkové aHopkinslen ešte ako takýbrigádnikpopri iných veľkých menách, no učil sa rýchlejšie nežšepkár. Avšak konverzačný dej bez veľkého posuvu, mi v tejto histórii nesedí, kulisa ostala v záseku, tu bolo treba viac akcie a mečov vysunutých z pošvy a hrmotajúcejhrdze.

Jako sedmnáctiletý jsem viděl film při jeho čs. kinopremiéře (1972) v tehdejším brněnském kině Družba a byl jsem naprosto uchvácen. Pamatuji si dodnes. Film ve mně následně probudil zájem o anglické dějiny, zájem, který jen umocnily filmy Cromwell, Alfred Veliký a Tisíc dnů s Annou, jež byly v té době (o pár let později) také u nás promítány.

Exkluzívna paleta hereckých prejavov, evokujúca shakespearovské tragické vyústenia. Má to taký polodivadelný charakter, takisto tá interiérová dynamika kráľovských priestorov to odzrkadľuje. Farba filmu možno nedokáže predať strach a temnotu, zato lepšie reflektuje oduševnelú emocionalitu postáv. Stavím sa, že veľa divadelných predlôh riešiacich intrigy a boj o moc v stredovekých mocnostiach po roku 1968 čerpalo práve z tohto diela.

Bylo zajímavé vidět během pár dnů nejdřívBecketa(1964) a potéLva v zimě. Kromě toho, že v obou ztvárňuje Jindřicha II. Peter O'Toole, se tyto filmy i vzájemně doplňují a měl jsem také možnost bližšího srovnání. Film je sice opět mnohem komornější, než jakým by se dle úvodní šermovací scény mohl zdát, ale dokázal si mou pozornost udržet bez větších výkyvů až do konce a to i díky tomu, že O'Toolovu kreaci zde doplňuje na stejně excelentní úrovni i několik dalších herců v čele s Anthony Hopkinsem coby jedním z královských synů a především Katharine Hupburn. Její monolog u zrcadla měl strhl podobně jako dlouhá konverzační katarze mezi královskými manžely.  Souboj o následnictví trůnu proplouvá do napětí v rodinných vztazích (nebo to probíhá současně i obráceně?), uprostřed nespoutaných projevů touhy po moci, vzájemné nenávisti, přetvářky, intrik, ale snad i pořád jisté, kdesi uvnitř skryté lásky a spolupatřičnosti jsem bez ohledu na historické kulisy vnímal výraznou nadčasovost a v celkovém podání spolu s cynismem a stylizovaností i nečekané menší spády do humoru. Za mě v rámci žánru výrazně nadprůměrný zážitek.[80%]

Konverzační historické drama jako řemen, mám pro tyhle staré kousky slabost, mýma očima výborné jakoBecket.. Úžasná herecká parta, které vládne Peter O'Toole a Katharine Hepburnová, ovšem skvělí jsou tu všichni.. Strhující příběh plný bolesti, nenávisti, lhaní, možná i nepřiznané lásky a utajeného přátelství, intrikaření, touhy po moci a hlavně touhy po královské koruně..