Tajemství (2007)

Skoky v čase mi nevadily, oceňuju myšlenku, respektuju vážnost tématu. Přesto mi s ohledem na potenciál chybělo to hlavní – emoce. Bylo fajn obdivovat a sledovat francouzské duo Ludivine Sagnier a Cécile de France, které bylo v nedávné minulosti mokrým snem nejednoho diváka… Malý François má napjatý vztah se svým otcem. Vnímáme ho jako křehkého hocha, který je pro atletického otce neustálým zklamáním. Své pocity nedostatečnosti si kompenzuje po svém. Ovšem imaginární bratr je nakonec bratrem z masa a kostí, kdy jej i jeho matku stihl tragický osud. Stylizace, herci, kamera, to vše je solidní, ale od příběhu francouzské židovské rodiny před a po válce bych prostě čekal silnější zážitek.

Tady se povedlo úplně všechno. Překrásný film, který zdobí v první řadě naprosto hvězdné obsazení. Všem ženským i mužským hercům role výborně sedly. I ten Mathieu Amalric, jenž je nejspíš v celém ansámblu hvězdou nejzářivější, je ve své malinké roli nezapomenutelný. Silný příběh, který je vyprávěn velmi složitě a vyžaduje divákovu pozornost od začátku do konce, postupné odkrývání onoho tajemství divákovi přináší úžasný filmový zážitek. Melancholická hudba, která probouzí všechny citlivé struny, působivá kamera a krásné kostýmy dotvářejí výjimečný celek. Francouzi opět zabodovali a naservírovali nám exkluzivní film.

Rozpaky z velmi slabého scénáře nespraví ani sebelepší kamera. Zvlášť když je tím jediným, co se dá ohodnotit jednoznačně kladně. Herecké výkony jsou nanejvýš průměrné, hudba není špatná, ale opět nikterak výjimečná. Divák je od začátku připravován na závěrečné šokující odhalení, veškeré dění v první polovině je naprosto prázdné a natahované, a když už konečně přijde slibovaná pointa, tak se jen ptám: To už je vážně ono?!

Nejsilnějším vjemem z filmu pro mě asi bude několikrát se opakující a celým snímkem prolínající skok do bazénu, což se obávám, že není úplně v pořádku. Příběh byl vcelku působivý, ale nějak jsem se za celou dobu nedonutila ho spoluprožívat, tudíš mě příliš nezasáhl. Neumím pojmenovat, kde se stala chyba, možná je na mém přijímači...

Francúzky film sa snaží vyrozprávať v podstate jednoduchý príbeh až príliš zložito. Striedať tri roviny príbehu už vyžaduje trošku zručnosti, ale hlavne silný príbeh. Nemohol som sa ubrániť dojmu, že rovina zo súčasnosti bola zbytočne navyše a právom dostala najmenej priestoru. Prevažná časť filmu sa odohráva počas 2.svet. vojny, ale režisér sa všetkým scénam, ktoré by túto dobu pripomínali šikovne vyhol. Možno pre rozpočet, možno z iných dôvodov, ale niečo mi tam chýbalo. Skôr na jedno pozretie. 60%.