Thérèse Desqueyroux (2012)

Bezemočný príbeh strnulej a závistlivej ženy v podobe nie práve najlepsie upravenej (ale inak krásnej) Audrey Tatou s výrazom starej korytnačky... nemôžem si pomôcť, ale takto zle ešte nikde vevyzerala, možno to bude aj tým, že z nej nevyžarovala tá energia a charizma, ktorou bežne oplýva. Dej je však ešte zdĺhavejší, pomalý a menej pútavý, ako v príbehoch Jane Austen.

Je neuvěřitelný jak se na festivalu trefuju do filmů, který jsou z tematickýho hlediska spíše ženský, no co asi se ze mně s přibývajícm věkem stává položena. Samotný film rozhodně není žádná přeslazená hubička, ale bohužel ani emocemi nabitý drama. To co se odehrává na plátně je v podstatě hezká obrazová nuda. Nějak mně nepřišlo že by měla Therese pokrokový názory a způsob který zvolila aby dosáhla svýho by měl by přece moh být natočen daleko větším strhujícím stylem. Claude Miller, budiž mu země lehká před několika lety uváděl na FFF film Svědek kde dokázal na několika metrech čtverečních rozehrát neskutečný emoční uragán. Tak v čem je tady zakopaný pes ? Možná tu postavu Audrey zahrála...mně ten "boj" Therese připadal, že na 100 rezignovala na svůj život, neustále stejnej výraz hlavní hrdinky prostě emocím nepomáhá. Nevyčítám to Audrey, protože to zřejmě byl záměr aby lépe vynikl závěr, kde najednou byla úplně jiná. Docela by mně zajímal originál z roku 1962. Obrazově je to baladička, leč film má tempo raněnýho šneka a to není úplně nóbl.

Nešťastne vydatá žena sa snaží vymaniť zo spoločenských tlakov. Je to feministický film diskrétnym spôsobom. A morálny úsudok, ak existuje, má skôr sociálny charakter. Pokiaľ ide o pochopenie postavy Therese, navrhujem, aby ste počkali do záverečnej scény filmu. 6/10

Existencia tohto filmu je tak zbytočná jak Dankov stožiar. ODPAD!

Za ty hezký krajinky.