Šťastná (2014)

Debut Evy Toulové mě úpřimně zajímal o to víc, že režisérka všude jako svůj velký vzor neustále uvádí Věru Chytilovou avyjádřilase o ní dokonce, že jí tento první film hodnotila pozitivně! Moc mi to sice nesedí, kdyžŠťastnáměla dle zdejšího údaje premiéru 18.12.2014, zatímco Chytilová umřela již 12.3.2014. Ale co já vím, třeba Toulová stihla opravdu svůj film dokončit víc než 9 měsíců před jeho uvedením do distribuce (OK, dle dalšího zdroje jí chválila pouze scénář)... Výsledkem je možná jediný Toulové film, který dokážu brát vážně, akorát by ještě nesměl po většinu času působit ve všech směrech tak nijace, nicotně, nevýrazně, amatérsky, nepropracovaně. Je zde od Toulové cítit (prvně a nejspíš i naposled) seriózní snahu o nezávislý umělecký film i pokus o nitrnou osobní výpověď, když se mladá režisérka, čerstvá absolventka FAMU, rozhodla vyprávět o pocitech dospívající adeptky herectví od přijetí na školu až po první významnou zkušenost na jevišti – a z tohoto popisu vyplývá, že děj naštěstí někam dospěje. Jenže je scenáristicky i filmařsky zpracován často natolik mizerným způsobem, že po většinu času působí spíš dojmem prázdného tápání a bloudění odnikud nikam. Třeba úvodní titulky s barevným deníčkem, pár spontánně odlehčených dialogů mezi dívkami a písňový soundtrack patří za mě k tomu lepšímu. Zrychlené snímání noční jízdy autem v doprovodu nějakého nabušeného songu (hned 2x) se mi dost líbilo a mělo oproti zbytku filmu i atmosféru.„Co ve škole? Potkalas' někoho použitelného?“[20%]

Vše už bylo napsáno. Tak snad jen, že si nemyslím, že by scénář byl vyloženě špatný. Ani herecky mi to nepřišlo děsné. Podle mě se nedaří režisérce. Chtěl jsem ji bránit, že je to prvotina, ale její díla mají konstantní úroveň. V každém oboru se najde někdo, komu se dlouhodobě nedaří. Přeji jí hodně zdraví a snad se v budoucnu dočká. Ve fotbale se říká, že jednou přijde zápas, kdy i největší nekop zazáří.

O Toulové jsem nedávno někde něco četl. Podíval jsem se sem a viděl jsem ty tragické recenze. A já jsem takový ochránce nemilovaných. A vidím to v programu TV, tak jsem řekl, že se podívám, na co se tu tak plive. A ano, tohle je ten vůbec nejhorší film, jaký jsem kdy viděl. Něco tak blbého jsem si nedovedl ani představit. Všechno je to otřesné, herci, scénář, kamera, režie, zvuk, hudba. Toulová opravdu vystudovala FAMU???

Opravdu nepřeháním, když říkám, že toto je nejnudnější film, který jsem kdy viděl. Nejspíš hlavně proto, že jsem podobné filmy viděl už snad tisíckrát. Děj není absolutně ničím originální, postavy nejsou zajímavé, film zkrátka nenabízí nic, co by diváka mohlo zaujmout, protože všechno, co v tomto filmu uvidíte, jste zaručeně viděli v jiných filmech. Herecké výkony byly slabé, což mi přijde trochu ironické, když vezmu v potaz fakt, že se film odehrává na herecké akademii. Prezentace byla hrozně ošklivá a hudba byla buď nevýrazná, nebo klišé.0/10

Autorka jistě věděla, co chce tímto filmem říci, ale bylo to až příliš komorní, nedotažené a nevyzrálé. Poctivá holka z venkova chce dělat poctivé divadlo, ale v Praze najednou zjišťuje, že se lze prosadit jedině přes postel a vydělávat natáčením pronofilmů. Už tady vznikl jakýsi maglajs. Nevím, proč v této době neměli rodiče - emigranti toho režiséra české občanství, když na to měli nárok. Světlá chvíle filmu přišla nakonec, když se ukázalo, že český kluk musel odjet za rodiči, ale režii po něm převzal nepopiratelný cizinec. Samozřemě, nastrojená nevěsta musela být šokována nejen z toho, že její matka předslavnostní chvílí odjíždí s její sestrou na vyšetření, ale hlavně z toho, jak vystrojený přišel ženich... Konec zůstává otevřený. Snad Viktorka je a bude šťastná. Ideově-výchovný prvek filmu - postižená sestra, LGBT jen v náznaku duhové barvy na posteli. Naštěstí.