Srdcová královna (2019)

Nejlepší dánský film (viz ocenění 2020). A právem! Severské vztahové drama přesně dávkované v porcích, které je divák schopen pozřít a ještě ustát bez emoční dysregulace. Krásný dům s prosklenými stěnami uprostřed vzrostlých stromů jako by se chlubil čistotou, manipuloval vizuálem, který přece není s to ukrývat špínu. Kamera přesto z domu utíká do lesa, v němž nevidíme cestu, do korun stromů se zauzlovanými větvemi, které nepropustí slunce. Film o selhání, o neschopnosti komunikovat své potřeby, potažmo předvídat fatální následky. Trine film táhne, předvedla fenomenální výkon. Chválila jsem ji před nedávnem i za výkon v Dívce s jehlicí. Umělkyně, která umí hrát jen očima. A v těch očích má všechno. I ty otazníky, když tápe. I hněv, když se z ochránkyně slabých mění v agresora, v člověka, kterého sama v sobě najít určitě nechtěla. Hudba postavená na jednoduché melodii pro smyčce řeže do žil a vy víte, že tenhle film ve vás dlouho zůstane.

Finis coronat opus. V tomto případě však pouze konec neodeslal toto severské dílo do propadliště odpadu. Nedozírná nuda s otřesnými dialogy a neartovými artistickými výkony až trapností mrazí. Scénář hodný  hospodského dokumentu točeného po flašce zelené a mizerná až nevhodná hudební kulisa doráží již tak chatrný dojem až do 116 minuty.  Erotická pachuť alternuje amatérské péčko natočeného v garáži internátu formou street až se nechutností odvrací zrak. Navíc pseudoincest ,v tomto případě nijak originální, se ve filmografii  vyskytuje ještě před Fellinim. Fatální kompostaci filmu částečně zachraňuje krátké sebemrskačské finále, však již je pozdě. Celkový dojem tím již nespasí. Severská kinematografie, zdá se mi, v poslední době chátrá. Ani mnou očekávaný “Chlast” byl chabý nebýt nápadu a Mikkelsena.

„HVORNÅR ER DU BEGYNDT AT GÅ SÅ MEGET OP I, HVAD ANDRE TÆNKER?”[=ODKEDY TI TAK ZÁLEŽÍ NA TOM, ČO SI INÍ MYSLIA?]-[Mne osobne na tom nezáleží]•Severská, intímne štruktúrovaná dráma - zaoberajúca sa naprosto komplikovanými, medziľudskými vzťahmi - teda práve v tomto prípade úplne najviaczakázaným vzťahommedzi neplnoletýmGustávom, prichádzajúcim zo Švédska smerom do Dánska, aby sa povedzme znovu pokúsil nadviazať svoj zanedbaný vzťah so svojim biologickým otcomPetrom, ktorý ho opustil, keď bol sotva iba malým chlapcomAplnoletou ženou, resp. matkou dvoch zdravých dcér -Annou, ktorú si potomPetervzal za ženu, pričom jedného dňa ho dokázala šalamúnsky zviesť, čím sa začala systematicky odohrávať nielen iba táto telesná rozkoš; v podstate sa z tohto vznikajúceho problému - postupným spôsobom rozšíril širokospektrálnejší problém, ktorý bude mať oveľa ďalekosiahlejšie následky, ako by sa na prvý pohľad mohlo vôbec zdať - jednoducho povedané, som správne vytušil, že v príslušnej situácii sa muselo niečo radikálneho stať, čo možnože zamávalo s pocitmi niektorých účinkujúcich, ktorí si asi ani poriadne neuvedomovali, čo to vlastne neustále činia?•Toto škandinávske depresívne podané dielo, malo k priamej dispozícii i mimoriadne kvalitné herecké obsadenie, kedy Švéda stelesňoval reálny Švéd - s identickým krstným menom, aké mal aj v rámci daného diela, tým by sa mohla vari automaticky vytvoriť i podstatnejšie reálnejšia atmosféra, aká sa podľa môjho názoru podarila tejto dánsko-egyptskej režisérke menomel-Thoukyová, docieliť+DánkaDYRHOLMOVÁ, ma zaujala už v dobovom titule tvaromPigen med nålen[kto doposiaľ ešteže nevidel, tak istotne odporúčam], a tak som zase ani nebol nijako zvlášť príliš prekvapeným, čo mi to napokon naservírovala hneď popod 👃+rovnako chválim ajKreppera, pôvodom tiež švédskeho umelca; vskutku naprostá pastva pre váš vizuálne sprostredkovaný vnem - skrátka, „milostný trojuholník”, predvádzal naprostý herecký koncert - no už predsa i o čosi horšie to bolo so scenáristickou výstavbou nasledujúceho diania, ktorá sa mi dokonca miestami trochu [ROZ]sypala pod rukami - totiž nie vždy mala konzistentný stav, no inakšie nemám veľa výhrad na adresu daného príspevku, ktorý mal zvládnutú aj technickú stránku danej veci, čo určite nie je zistenie na zahodenie.•Škandinávci to majú vo svojej genetickej výbave, ako pristupovať k obdobným látkam, ktoré diváka nenechávajú na žiadnych pochybách, že sú chladnými jedincami s komplikovanými povahovými vlastnosťami - záleží iba na každom uhle pohľadu.

Dánská právnička Anna je specializovaná na ochranu práv nezletilých gaunerů a kurev, chci říci na případy zneužívání dětí a mladistvých. Může člověk správně porozumět zneužívání dětí a mladistvých, když sám žádné dítě ani mladistvého nikdy nezneužil? dumá Anna. Dochází k závěru, že osobní zkušenost s tímto fenoménem z ní učiní ještě větší odbornici. Využije příznivé situace, když její manžel nastěhuje do společné domácnosti svého sedmnáctiletého syna z prvního manželství. Že je syn nevychovaný spratek s kriminálními sklony? O to víc si zaslouží pozornost! Divák samozřejmě může spekulovat o tom, do jaké míry je žena motivovaná zájmem o svůj profesní růst a do jaké míry zde hraje roli skutečnost, že krása dotyčné v důsledku jejího věku už pokročila v odkvětu. Také sexuální interes o její osobu ze strany jejího manžela se limitně blíží nule. Kromě toho vezměme v potaz, že v sedmnácti letech stojí klukovi péro skoro pořád a on je ochoten opíchat všechno, co před ním neuteče nebo nevyleze na strom, zvláště pokud se mu dostalo liberální výchovy, takže netrpí zbytečnými morálními zábranami. Ještě cituji jednu z prvních vět z dánského slabikáře: Anna ji má. Tím jsou rozdané karty na docela slušné drama. Ponaučení z filmu? Všechny tajné milostné pletky nekonec vyjdou najevo. Tedy aspoň většinou. Já bych scénář přepracoval takto: Vztah by sice skončil, ale nikdo jiný by se o něm nedozvěděl. Žena by byla ráda, že si pěkně užila s mladým kolouškem, kluk by byl rád, že snadno přišel k ženské, která sice už měla na tachometru něco najeto, ale díky svým zkušenostem ho dobře zaškolila. Ale to by pak zase nebylo žádné velké drama.

Zhruba do osemdesiatej minúty som si hovoril, že je to skvelo zahraté a inteligentne napísané, ale stále až príliš predvídateľné. Lenže nasleduje celkom zaujímavý zvrat, kedy k tomu, čo musí nutne prísť, príde skôr a inak ako som čakal a ako čakali asi aj mnohí ďalší. No a potom to už skrátka predvídateľné nie je až do samotného konca, rozumej do posledného záberu. Menšie problémy tu nachádzam, ale súvisia s udalosťami tesne pred koncom, takže radšej bez spoilerov. Dyrholm je samozrejme skvelá, ale ak by tu hrala napríklad Sidse Babett Knudsen, tak by som tomu faganovi tesne pred osemnástkou veril asi trochu viac.