Sladké zítřky (1997)

"Zoe loved us equally then. Just as she hates us both equally now."Dráma podľa skutočných udalostí, s takou zvláštnou, tajuplnou atmosférou, ktorej zaradenie medzi1001, ktoré musíte vidieť, než umrieteale príliš nechápem. Tá záhadnosť je určite najsilnejšou stránkou filmu, jednotlivé detaily sú cez spomienky rôznych ľudí na tragédiu odkrývané iba postupne, pomerne rafinovaným spôsobom, lenže na konci všetko tak nejako vyšumí do prázdna (aspoň ja som mal taký pocit). Miestami sa mi veľmi páčila hudba Mychaela Dannu, lenže keď začala hrať tá stredoveká hudba, tak som rozpačito pozeral, či sa mi náhodou omylom neprepol zvukový kanál na niečo úplne iné. Hoci sa inak na film veľmi dobre pozerá, nie je v ňom nič, čo by ma nejako výraznejšie zasiahlo (snáď okrem hereckého výkonu Iana Holma), skôr som z neho mal dojem akejsi podivnosti - rozprávanie príbehu je dosť čudne časovo poprehadzované, niektoré jeho odbočky sa zdajú byť úplne nadbytočné, niektoré poriadne zvrátené (napr. ten vzťah otca s neplnoletou dcérou, prezentovaný, akoby to v Kanade bola úplne bežná vec).

Smutný námet a zaujímavo štrukturovaná dejová linka. Inteligentným spôsobom sa tu režisér vyhýba nátlakovosti a zbytočnej žmýkačke citov, pričom sa tu celkom pekne pred očami diváka kryštalizujú aj charaktery jednotlivých postáv. A to až do takej miery, že si je divák na konci schopný urobiť o celej tragédií a udalostiach, ktoré nasledovali po nej, ucelený obraz. Slušný nadpriemer.80/100

Možná si budu muset připustit, že rostu - nebo možná spíš odehnívám - do natvrdlého blbce. Hodnotu tohoto díla jsem nepobral. Je to mozaika momentek za života lidí postižených tragédií v rodině. Žádný z těch mikropříběhů není rozveden, nepoznáme ty lidi, nevidíme žádný vývoj, jediné co je jasné, že jim není do smíchu. No nestačil jsem se divit...

Sladké (shledání) na věčnosti. Proč je název filmu něčím jiným než název knížky nebo sochy nebo obrazu? Proč se s ním zachází tak svévolně a matoucně? Tak i "Sladké zítřky je nesmysl, a dokonce totální. Každé děcko přece ví, že "hereafter" je "onen svět" a žádný zítřek. Do takového zítřka by se tak akorát mohl probudit "překladatel" názvu tohoto filmu... A poslání filmu? Nevěřím, že se "dospívající dívce, kterou nehoda odkázala na invalidní vozík, podaří obyvatele města znovu sjednotit. (z oficiálního textu distributora)" Nemyslím si, že by o tuto dívku (Nikol) vůbec nějak šlo - je jednou poškozenou osobou z mnoha (ze všech). Myslím si, že film je obecně o "ztrátě dětí". Jeho středem je právník Mitchell Stephen, který rovněž utrpěl ztrátu dítěte, i když ne přímo fyzickou. Tím, že se rozhodne (za každou cenu) vést proces proti domnělému pachateli, proti tomu, kdo "špatně utáhl šroubek", doufá, že vyhraje i svůj rodinný proces, že se mu tím i jeho šroubek podaří dotáhnout...

Snímek "Sladké zítřky" vypráví velmi silný příběh, ale přesto jej dovedl ještě více umocnit tím, jak je natočený. Prolíná se zde několik lidských rovin, které jsou celkově podány v naprosto dokonalé režii a ve skvělém střihu, kdy nemáte problém s tím pochopit, kde se právě nacházíte a jak se v čase skáče. Velmi dobře natočené.